Dobrodružství Všehomíra – 2. Všudypřítomné fraktály
Rozdíly jsou motorem evoluce. Přesto i symetrie jsou předpokladem jakéhokoliv řádu. Symetrie znamená, že se zachovávají určité znaky při transformacích (změnách souřadnic) podle osy symetrie (souměrnost podle bodu, přímky, roviny, rotačního úhlu nebo měřítka). Když rozpůlíme kružnici osou vedoucí jejím středem, získáme dvě stejné polokružnice. Když otočíme koulí jakkoliv, vypadá stále stejně. V přírodě už to tak jednoduché není. Když rozkrojíme jablko, vždycky se ty půlky budou alespoň trochu lišit. Kdybychom rozřízli podélně automobil, i když vypadá na první pohled souměrně, jen jedna půlka bude mít třeba volant. Symetrie je vždy určitá idealizace, kdy se od určitých hledisek nebo rozdílů abstrahujeme (odhlížíme od nich). Zajímavé je, že nejsymetričtější je vlastně chaos. Ať se na něj podíváme z jaké strany nebo úhlu chceme, nepořádek zůstane nepořádkem (třeba molekuly plynu).
Takže složitější věci, které v sobě nesou určitou organizaci (řád), mají kromě nezbytných symetrií i jisté penzum asymetrie. Zvláštním případem je symetrie podle velikosti (měřítka). Ať se na objekt díváme v jakémkoliv rozlišení (zvětšení), jeho struktura nám připadá stejná. Říká se tomu soběpodobnost a na ní se zakládajícím útvarům fraktály. Přestože bychom zkoumali čím dál větší podrobnosti, dostaneme stále podobný obraz. Dobrým příkladem je tvar sněhové vločky. Když se na ni podíváme podrobněji, můžeme její tvar rozložit do jakési hierarchie trojúhelníků různé velikosti. Její povrch je fráktálně roztřepený.
Nemusí jít o uzavřený tvar. Stejně fraktálně roztřepená je třeba křivka pobřeží. Ať se na linii pobřeží díváme v jakémkoliv měřítku, stále vidíme obdobnou členitost. Zajímavé je, že však délka pobřeží záleží na velikosti měřidla, jímž měříme. Kdybychom přikládali kilometrové pásmo, dostaneme menší celkovou délku, než kdybychom měřili metrem. Záleží na tom, jaké nerovnosti a „prohlubně" zanedbáváme. Kdybychom přikládali stále menší meřidla, dokonce by změřená vzdálenost rostla limitně až k nekonečnu. Ale to bychom museli „měřit" někde v hlubinách hmoty (viz odkaz níže). Proto se třeba stává, že členité hranice mezi státy si každá strana udává v jiné celkové délce.
Fraktální motivy dále můžeme v přírodě vidět třeba ve tvaru pohoří, vodních toků, oblačnosti, písečných dun, vegetaci, ale i krevního řečiště živočichů. Fraktální geometrií se dá vyjádřit třeba i rozložení děr v eidamském sýru. Vidíme však tady, že už nejde o úplnou shodu tvarů a jejich úplnou symetrii, ale že matematicky přesné tvary jsou náhodně narušovány asymetriemi. Ponechme zatím otázku náhody stranou, o tom si povíme někdy příště. Fraktální útvary však již nejsou založeny jen na čistých geometrických tvarech, ale vyznačují se tím, že čím podrobněji je zkoumáme, tím objevujeme složitější detaily včetně drobných asymetrií. Proto je někdy lépe než o soběpodobnosti hovořit o soběpříbuznosti.
Musíme si uvědomit, jak je obtížné nalézt matematicky funkci k jen trochu složitější křivce. Prakticky je to nemožné, a to se jedná jen o dvourozměrnou elementární úlohu. Polynomická řešení (mnohočlenem) selhávají. Strukturálně složité, "kostrbaté" a ne přísně pravidelné útvary v přírodě přiléhavěji než klasická - tzv. eukleidovská - geometrie vystihuje fraktální geometrie, umožňující popsat i velmi - dokonce i nekonečně - členité tvary. Řeší se iterací (opakováním) algoritmu, využívajícího generátoru pseudonáhodných čísel.
Eukleidovská geometrie je vždy abstrakcí skutečných útvarů, zatímco fraktální geometrie odráží realitu i ve své hierarchické a ne zcela symetrické členitosti. Fraktální geometrie se snaží zachytit všechny ty prohlubně, hrbolky, nerovnosti, pokrouceniny či spletitosti reálného světa. Když to domyslíme, vždy se nakonec jedná o střídání nějakých diskrétních objektů (hmotných struktur) a prázdna, což vytváří jisté rozpoznatelné motivy a vzory, přičemž vždy existují rozsáhlé oblasti s nulovou pravděpodobností těchto objektů.
Jen na okraj poznamenávám, že z toho lze vyvodit i to, že rozměry (dimenze) takových objektů jsou neceločíselné (fraktální - tzv. Hausdorffovy dimenze). Dostávám se nyní k mé filosofii hierarchického uspořádání prostoru a hmoty, jak jsem již nastínil v předchozím článku o hmotě. Zde však onu úvahu posunu dále, až k fraktální struktuře prostorových dimenzí. Všeobecně se nyní předpokládá, že 3 dimenze, jak je svými smysly vnímáme (dopředu - dozadu, vlevo - vpravo, nahoru - dolů) vidíme proto, že jsou rozlehlé (tzv. ploché), zatímco další zbývající (celkem až 25) nevnímáme proto, že jsou malé a svinuté. Moje idea stojí na tom, že tyto dimenze vytvářejí fraktální struktury, z níž pak vzchází obraz reality. Avšak i ty dimenze jsou jen lidskými nástroji na pojmenování daleko hlubších vztahů.
Takže podle mé hypotézy vesmír je velmi členitý, strukturovaný a jakoby s rozmazanými konturami. Odráží se v tom také neustálé soupeření mezi symetriemi a asymetriemi, jehož projevem v globálních měřítcích jsou protichůdné vlivy gravitace a expanze (rozpínání) vesmíru, o čemž také pojednám někdy příště.
Fyzikové často horují pro krásu, vyplývající ze symetrií, objevených fyzikálními zákony. Dokonce to často uvádějí jako doklad rukopisu nějaké vyšší moci. Já mám na to právě opačný názor, že takové symetrie jsou jen výsledkem lidského myšlení a ještě lépe - odmýšlení, čili abstrakce: Člověk pouze ty symetrie z množiny všech asymetrií „vyzobává". Příznačné je, že lidský smysl pro krásu nestojí jen na symetriích, ale vždy vyžaduje alespoň drobné asymetrie. Zcela nepřirozeně nám například připadá lidská tvář, složená ze dvou pravých nebo ze dvou levých půlek. Naopak v přírodě se cítíme dobře, protože v ní nenacházíme čisté geometrické tvary.
Dobrou analogií je hudba, jež má na rozdíl třeba od obrazů nebo soch časový rozměr. Jednak je založena na zvratech v čase, z nichž vychází samotná melodie. Ta spočívá vlastně - na rozdíl od pouhé harmonie - na rezonančních útlumech, čili na asymetrii frekvencí. A jednak, jakkoliv řazení slok a refrénů vykazuje jakési symetrie, nejvíce nás uchvacují právě interpretační odchylky a improvizace, tedy asymetrie, kdy se nezachovává ani partitura ani naše očekávání.
Je v souladu s přírodou, že lidskému smyslu pro krásu lahodí fraktální geometrie. Čisté geometrické tvary na nás působí chladně. Představme si, že by se nám na stromě úplně symetricky urodila zcela totožná jablka. Nebylo by to reálné, naopak by to působilo tísnívě. Tohoto poznání se využívá i v počítačové animaci.
Autor látku podrobněji pojednal v těchto knihách:
VESMÍR V OVÁLU - jaký s neurčitostí není (Sázka s kosmology)
ABSOLUTNÍ VESMÍR v reálném čase (Císařovy stoleté šaty aneb kosmologie bez cenzury)
Dušan Streit
Další zákeřná sketa – Viktor Nárožný
Nevím, jestli se jedná o alter ego Leo Wolfa nebo o reálného zákeřného fízla, který pomlouvačně kydá špínu s cílem mě znevěrohodnit.
Dušan Streit
Atomová Julia by z vozíčku ubránila Krym
Na Bělehrad! Tato scéna Švejka mávajícího berlí na kolečkovém křesle se mi vybavila poté, co byl zveřejněn odposlech telefonátu Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Šufryčem.
Dušan Streit
Totalita protektorátní byla ještě zrůdnější než komunistická
Německá okupace byla horší než sovětská. A člen KSČ, který z ní po Listopadu vystoupil, aby dělal politiku jinde, je hoden většího opovržení než dnešní člen KSČM.
Dušan Streit
Ministryně Válková, omluva zdaleka nestačí!
Tato předlistopadová členka KSČ, trvale bydlící v bavorském Pasově, která byla ještě v roce 2011 vedoucí katedry na plzeňských právech, jež sama získala profesuru na tak „prestižní“ univerzitě, jako je trnavská, se nikdy neměla stát českou ministryní, navíc v resortu spravedlnosti.
Dušan Streit
Divadelní ministr obrany vs normální pán. Vadí ještě komunista víc?
V jídelně máme televizi a já mám hloupý zvyk při obědě přes protesty svého staršího syna pouštět ČT 24. A tak v neděli většinou vidím kousek Otázek Václava Moravce. Nemám ho rád, nedívám se cíleně, takže nevídávám začátek ani konec.
Dušan Streit
Když to říká Thaçi... tak Krym opravdu není žádné Kosovo
Naše masmédia už musí být se svou propagandou opravdu v koncích, když vzala zavděk i hlasem takové „autority“, jakou je zločinec, který stojí za vraždami na národnostním i mocenském principu, za obchodováním s lidskými orgány i drogami.
Dušan Streit
Leo Wolfe, dopustil jste se svinstva
Moje názory vedou mé odpůrce k pomluvám, ale i k zákeřnému špehování. Pan Wolf, jestli to není jen krycí jméno nějakého skety, však překročil míru slušnosti.
Dušan Streit
Velké Německo a „užiteční idioti“
Můj dědeček, ačkoliv měl už dle jména německé předky, mi od mládí kladl na srdce, jak je pro mír v Evropě nezbytné rozdělení Německa. Nakonec po dvou světových válkách nebylo divu.
Dušan Streit
Mezinárodní sankce jsou tou nejlevicovější regulací, Kalousku
Kdopak nám to nejhysteričtěji piští na medvěda kvůli referendu? Jedna stará zámecká krysa, co dála před referendem přednost bombám i mafii obchodující s lidskými orgány a drogami. A jedna myš, vyhnaná ze sila, u níž nevím, zda má zrovna abstinenční syndrom, delirium tremens nebo už alkoholovou demenci.
Dušan Streit
Vzpamatujte se! Putin nepustí Čtvrtou říši k ruským hranicím
Gorbačov za Nobelovu cenu za mír vlastně rozbil Sovětský svaz. Jelcin pak de facto propil i Společenství nezávislých států. Oba se ovšem dopustili ještě horších historických chyb.
Dušan Streit
Myši, které řvou... po bolševicku
Titulkem parafrázuji starší britský film. Vždycky, když za nějakou hřmotnou iniciativou vidím militantní aktivisty Kocába, Bursíka, Štětinu nebo Dobrovského, je to pro mě neklamnou známkou, že jde o pěkné svinstvo.
Dušan Streit
Pravdoláska, uzurpace pojmů, uchvácení Evropy, znásilnění svobod
Začal s tím Havel a jeho ctitelé, když si přisvojili, zprznili a zprofanovali slova „pravda“ a „láska“ orwellovským způsobem. V tomto newspeaku je „pravdoláska“ výsměchem původním pojmům.
Dušan Streit
Eurorealista – odpornější tvář eurohujera
Jeden bloger, když jsem ho označil za stoupence EU, mi napsal: „Nejsem zastánce EU, nýbrž eurorealista, což mi na rozdíl od vás, radikálních eurospektiků, dává možnost posuzovat situaci méně zaujatě.“
Dušan Streit
Nejzavilejší a nejzákeřnější jsou neúspěšní blogeři
Každému přeji svobodu a právo psát, jak uzná za vhodné. Nemám s žádnými blogy problém. Když mě článek nebo autor nezajímá, jednoduše ho nečtu. Prostě čtu máloco. A málokdy jsem diskutoval pod cizími blogy.
Dušan Streit
Propaganda jako za komunistů. Místo zpráv komentáře
Ukrajina tento fakt obnažuje nejlépe. Po Listopadu se novináři zaklínali, jak je třeba striktně oddělovat zprávy a případné komentáře. Faktem bylo, že komunisté to záměrně nerozlišovali. Vždy se jedná o neúctu ke čtenáři, k němuž se přistupuje tak, že je mu třeba každou informaci předžvýkat.
Dušan Streit
Děkuji svým čtenářům
Už několik let sice bývám ve finále ankety o Blogera roku, tentokrát jsem to ale opravdu nečekal (a nemyslím to jako Karel Gott).
Dušan Streit
Schwarzenberg má štěstí, o jeho tělní orgány rvačka nebude
Vždy, když mě začne Miloš Zeman jako prezident republiky iritovat (a dělá to často, naposled zde), předvede jeho protikandidát Schwarzenberg, oč strašnější by bylo, kdyby se stal hlavou státu on.
Dušan Streit
Měl jsem pravdu. Potvrdilo se diletantství i licoměrnost EU na Ukr.
Také se potvrdila zaujatost mainstreamových médií, bohužel vč. iDnes, které zamlčely informaci potvrzující, že „panuje stále silnější a silnější přesvědčení, že za snipery nebyl Janukovič, ale někdo z nové koalice“, jak řekl estonský ministr zahraničí Paet.
Dušan Streit
Mí milí trollové beze mě nemohou žít :-)
Nedávno si můj „obdivovatel“ Pavel Machaček s jiným trollem přizvukoval, jak ten Streit upadnul, a proto že ho už nečtou. Příznačné je, že hned pod mým dalším článkem byla v diskusi „nasáčkována“, a to v prvních 8 minutách, celá ta suita provokatérů, co mě sice údajně nečtou, ale to jim nebrání v dehonestačních kydech.
Dušan Streit
Tajné heslo EU: Čím hůře pro lidi, tím lépe pro integraci
Psal jsem o tom už několikrát, naposled v článku „Výsev patogenů jako nástroj integrace“. Ukrajina tuto cynickou praxi opět potvrdila. Po každé krizi jsou nám totiž ordinovány větší dávky toho, co ji vyvolalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3937x
Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní!
Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Co právě poslouchám
- Deep Purple: Now What?!
- Deep Purple: Rapture of the deep
- Led Zeppelin: Celebration Day
- DIO: Intermission
- J. S, Bach: The organ, queen of instruments
- Deep Purple with Orchestra Live at Montreux 2011
- Black Sabbath: 13
Oblíbené knihy
- Dave Thompson: deep purple SMOKE ON THE WATER
- Arthur C. Clarke: DUCH z Grand Banks
- Leonard Mlodinow: Eukleidovo okno
- Robin Cook: Léčba