Vždy, když mě začne Miloš Zeman jako prezident republiky iritovat (a dělá to často, naposled zde), předvede jeho protikandidát Schwarzenberg, oč strašnější by bylo, kdyby se stal hlavou státu on.
Zeman zaujal rozumný postoj k otázce lidských práv ve světě. Neřekl, že nás nemají zajímat, jen je toho názoru, že si nemáme hrát na velmoc, že lepší je s mezinárodními partnery jednat a říct jim do očí svůj názor na lidská práva, že politika ochrany lidských práv nesmí kazit firmám export a že máme respektovat fakt, že máme 630 tisíc nezaměstnaných.
Rozumná slova. Zvláště v situaci, kdy velmoci si ze servilních spojenců udělají poštěkávající ratlíky a kdy sami usilují o zahraniční trhy, které jejich lokajové devótně a „principiálně“ opouštějí. Symboly takového masochistického přístupu jsou Schwarzenberg, Dientsbier ml. a po „masáži“ v Bruseli najednou i Zaorálek. Velmoci si prostě umějí najít hlupáky na vytahování horkých kaštanů z ohně.
Místo, aby Schwarzenberg mlčel, zakejhal jak potrefená husa. Zemanovi vzkázal, aby si vyzkoušel vězení v Íránu nebo v Uzbekistánu. Já bych zase doporučil, aby si Schwarzenberg vyzkoušel vězení v Kosovu, u svého kumpána Thaçiho. Kdyby byl jeho odpůrcem nebo dokonce Srbem, mohl by děkovat, že by vzhledem k věku o jeho orgány nikdo neměl zájem. Jinak by mu je mohli vyříznout zaživa.
Když je řeč o Kosovu, Zeman zabodoval i tím, když hloubku ukrajinské krize připsal na účet Kosova: „Tato krize by byla daleko méně hluboká, kdyby zde neexistoval jeden precedent, a to je precedent Kosova“, řekl. Nastavil tak zrcadlo, v němž pravdoláskaři vidí svou křivou hubu. Bodejť by se tato realita Schwarzenbergovi zamlouvala.
PS Ty, kdož nečetli zvu na svůj včerejší článek: „Měl jsem pravdu. Potvrdilo se diletantství i licoměrnost EU na Ukr.“.
