Je to právě dvacet let, co jsme utekli levicovému hrobníkovi z lopaty. Je až neuvěřitelné, že nyní jsme na pražské exhibici socialistů mohli slyšet: „Když padl někdejší Sovětský svaz, neznamená to, že kapitalismus zvítězil. Když necháme kapitalismus rozhodovat nadále, budou miliony obětí." To vyřkl předseda socialistické frakce v Evropském parlamentu Martin Schulz a sklidil ovace delegátů vestoje.
Marx se musí tetelit spokojeností in memoriam. Byl to chytrý člověk. Co když předvídal, že člověk je tak hloupý, že ani po historických zkušenostech si nebude vážit dobrého bydla? Že vývoj bude neodvratně směřovat ke globálnímu imperialismu, který stávající společenský řád zahubí?
Co nemohl předvídat, že to budou salónní a přežraní levičáci, kteří se nechají kapitalismem a technickým pokrokem zkorumpovat natolik, že budou ke zkáze kapitalismu fušovat do jeho fungování na nejcitlivějších místech. Žádné pochodující masy proletariátu, ale neukojitelné ambice levicových vizionářů a prospěchářů. Kdo z vás to má, pánové, že?
Rozklad hrozí zevnitř od těch, kteří káží vodu, ale pijí víno. Dokonce se zdá, že si dali za cíl rozšířit řady těch, kteří budou mít i tu vodu na příděl. Regulace, regulace a zase regulace jsou jejich heslem.
Potvrdil to jejich předseda Poul Nyrup Rasmussen, který kromě toho plédoval za sociální a klimatické inženýrství, za politickou korektnost a vyzýval k vybudování "robustního megastátu" v Evropě, který i v globální ekonomice ochrání sociální jistoty občanů. A pro efekt u svého projevu příznačně mával zaťatou pěstí. Ano, známe to: jistota chudoby je pod jejich vedením pohříchu jistá. Potom je třeba se té masy chudáků ujmout a vyměnit jejich svobodu za příděly. Je lukrativnější post?
Sociální demokracie je oportunistická, protože je ji cizí levicové liberální myšlení. Ona může parazitovat jen na kapitalistické větvi. Momentálně ale hrozí, že vlastního hostitele zahubí deformacemi. Socialismus jsme nedávno vyhnali dveřmi, an se nám vrací oknem v sociálně demokratické karikatuře. Toto farizejství je nebezpečnější než nezastřené a upřímně míněné komunistické ideje s okrajovým potenciálem.
Sociální demokracii necharakterizuje sociální cítění, ale autoritářství, byrokracie a dirigismus; tedy pravý opak liberálních tradic. V tomto směru má více společného s extrémní pravicí než by se mohlo zdát. A v tom je její hrozba, která se jmenuje nesvoboda až totalita.
Kvůli nedostatku ideového zakotvení socialisté potřebují výzvy k ohlupování mas. Trpí mesiášským syndromem. Proto jsou zastánci politické korektnosti. A o tom, co je korektní, sami rozhodnou. Proto naskočili na vlnu klimatického environmentalismu. Ta dává obdobnou záminku pro oklešťování svobod jako strašák terorismu, přitom potenciální cizorodí násilníci jsou jako imigranti vítáni. Že by kalkul nových voličů pro „politicky korektní" strany?
Proto je řeč o robustním evropském megastátu. Jednak jde o pokračování hesla „proletáři všech zemí, spojte se!", i když to spojování za nás ordinují „osvícení" a hlavně přeplacení integrátoři, aby si rozšířili pole působnosti. A jednak jde o výraz regulačních ambicí, které už mají zasahovat nejen do konkurence firem, ale i států. V tomto směru je RVHP skutečně vzpomínkou na budoucnost. A mementem!
A nejhorší je, že se zdá, že v Evropě jsou u moci jedině socialisté. Vždyť Zeleným se říká meloun (rudí uvnitř) a lidovci se liší jen akcentem na křesťanství. Téměř všichni v Evropském parlamentu chtějí regulovat a integrovat nebo integrovat a regulovat. Ostatní ideové směry - jako autenticky liberální a konzervativní - se nacházejí pod klatbou vyloučení. Toto oslabení konkurence i mezi stranami je možná tím nejhorším. Vždyť se podívejme na náš levicový rozpočet pod dohledem "pravicových" stran.
Nebudu už, jak jsem chtěl, psát o Kodani, kde vylepšují vyvolení klima planety prostřednictvím tryskáčů, limuzín a rautů. A prý nemáme jíst tolik masa. Možná k tomu McCartney uspořádá megakoncert a Al Gore nějakou opulentní hostinu u některého svého vyhřívaného bazénu.
Jestli to vezme salónní levice spolu se zelenými alarmisty pevně do spárů, ani na maso většina lidí mít nebude.
