Jistě v tomto mediálním prostoru nebudu originální, ale nechci ani já mlčet k nehoráznému jmenování lékaře Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu.
Toho pána neznám a nechce se mi o něm psát, i když je mediálně hodně spojován s „kmotry“ a s velkou koalicí. Ale chci psát o tom, že takovouto personální politikou se vracíme nikoliv před Listopad, ale někde do nechvalně proslulých padesátých let, přinejlepším do doby „normalizace“ socialismu po sovětské okupaci.
Před Listopadem totiž už se delší dobu komunisté i v podmínkách Národní fronty snažili do hospodářských funkcí instalovat odborníky. Sice uvědomělé a se stranickou knížkou, ale lékař by byl na průmyslu už tehdy nemyslitelný. Můžeme se dnes sice tomu vysmívat, ale doby, kdy stačila jen komunistická ideologie, odezněly dávno před rokem 1989. A obdobně tomu bylo i v ekonomických, finančních i právnických profesích.
Odtud se přece rekrutovali Komárek, Klaus, Dlouhý, Tošovský, Fischer, Čalfa i další. Ať si o nich myslíme cokoliv, žádní blbci to nebyli. A kterak byli mnozí z komunistických kádrů obchodně zdatní, jsme mohli u mnoha pozdějších milionářů sledovat po revoluci sami.
Přesto bylo jedním z hlavních listopadových hesel volání, že chceme do vlády nikoliv straníky, ale odborníky. A tu máš čerte kropáč!
Po dvaadvaceti letech budování kapitalismu nám nejdříve Kocourek předvedl, jaký trouba mohl celou tu dobu zastávat vysoké hospodářské funkce, načež Nečas se rozhodl, že si z nás vystřelí definitivně. Anesteziolog bude šéfovat průmyslu a obchodu! Možná by si to dovolil Gottwald, u Štrougala mám pochybnosti, ale Adamec už by si to netroufnul.
Jistě, že stranická knížka hraje v politice roli. Ale nezvonili jsme klíči, aby nás „řídili“ úplní diletanti. To je ve stranách takový deficit odborníků, aspoň podle diplomů, že profesní vzdělání a znalosti se jako kvalifikační předpoklady nepočítají? Nečas vystavil pro ODS velmi špatné vysvědčení.
Dá se říci, že ´kozel zahradníkem´ je dnes spíše pravidlem než výjimkou. Miliardové škody, s nimiž se každý den můžeme setkávat, jsou toho nevyhnutelným důsledkem. Ale je to ještě horší, pokud srovnáváme s rokem 1989.
Tehdy – diletant či odborník – mohl na základě stranické knížky krást jen velice omezeně. O rozměru dnešního parazitismu se tehdejším kádrům ani nesnilo. Za mnohem menší prohřešky, než můžeme vidět v dnešní politice, se v Číně dává dosud trest smrti.
Jak to skončí? Musí dojít k nějaké další revoluci? Žádný soukromník by přece nevymyslel, že si bude platit lékaře jako výrobně-obchodního manažera. Nebo už lékaři získali kvalifikaci spíše obchodní?
Je už jen kouzlem nechtěného, že se to pranic nelíbí ani Doktorovi, tedy jménem...
