Kdo nás okradl? Bankéři, nebo Zeman?

Nemám rád konspirační teorie. Ale jedna se v souvislosti se zákrokem ČNB proti koruně nabízí jako velmi logická.

Klaus se okamžitě a rozumně ohradil proti tomu neopodstatněnému protitržnímu a riskantnímu znehodnocení vlastní měny. Jsem přesvědčen, že kdyby byl ještě prezidentem, nic takového by si členové Bankovní rady, kteří by chtěli být jmenováni i napříště, nedovolili. Začínám být přesvědčen, že to, že je nynějším prezidentem eurofilní Zeman, mělo na tento neblahý krok svůj velký vliv.

 Někteří příznivci Schwarzenberga často dělají rovnítko mezi Klausem a Zemanem. Jistě, ani jeden nepatří k pravdoláskařům. Ale zásadně se liší v jednom – ve svém vztahu k EU. Na rozdíl od Klause je Zeman jejím zapáleným stoupencem. Jsem přesvědčen, že by rád vstoupil do dějin jako prezident, za jehož funkčního období přijala Česká republika euro. Ostatně jeho plán dosadit do ČNB jako guvernéra Rusnoka, tomu napovídá. A současní členové Bankovní rady ČNB to nemohou nevidět. Možná tak u nich zafungovaly nízké sebezáchovné pohnutky.

 Je mi to nepochopitelné, ale někteří eurohujeři a socialisté ještě nepochopili, že tady nešlo o využití potenciálu, který máme díky vlastní měně, ale k pravému opaku, jímž je umělé protitržní znehodnocení koruny, de facto její devalvace, s navázáním na euro pevným kursem, který chce ČNB držet dlouhé měsíce a tak jej fixovat. A teď pozor, může to být chápáno jako předstupeň k přijetí eura v nějakém cílovém kursu (jenž připraví movitější střadatele o část úspor v korunách). Ó, jak levicové!

 Ačkoliv jsem to už dvakrát vysvětloval v článcích „Šílený hazard ČNB - zpupný, protitržní, kontraproduktivní a drahý“ a „Předvánoční zlodějnou ČNB ke světlým zítřkům?“, stále se našli omezení posměváčci s výkřiky typu: „Tady máte tu svou samostatnou korunu,“ nebo „Koruna podle vás měla na rozdíl od eura chránit hospodářství pružnými změnami kursu nebo devalvací, tak co se čílíte?“.

 Nepochopili nic. Zaprvé, že administrativní snížení kursu není oním oprávněně chváleným dobrodiním trhu, který odráží stav hospodářství a má autoregulační terapeutický význam (který byl upřen třeba Řecku). Zadruhé nepochopili, že umělé administrativní snížení kursu je de facto devalvací, nikoliv ovšem odpovědí trhu, leč jeho znásilněním. A zatřetí nepochopili, že prohlášení ČNB o dlouhodobé fixaci kursu na 27 CZK/EUR není využitím svobodného manipulačního prostoru koruny, ale naopak jeho odstraněním, tedy vytvořením závislosti na euru.

 Euro je měna, s níž si ECB neví rady (viz ESM). Navazovat na ni korunu, není atributem samostatné měny, která odráží stav hospodářství vlastní země, ale měny závislé, která se vzdala svého manipulačního prostoru; pohříchu ve prospěch měny s obrovským hyperinflačním potenciálem. V koho zájmu? To je prostě šílené!

 „Rotačky“, emitující virtuální eura jedou kvůli dluhové krizi celých států na plný výkon. Koruna nás mohla chránit. Bohužel, to bankéři ČNB zmařili. Uvažujme, že by s nimi ČNB chtěla držet krok. Teoreticky se dá říci, že by to bylo hypoteticky možné. Na rozdíl od posílení kursu, na které by měla ČNB omezené prostředky svých devizových rezerv, k oslabení kursu má emisní banka jakékoliv prostředky. Prostě si „natiskne“ tolik korun, kolik jich k nákupu devíz potřebuje. Jenže vlastní měnu „ředí“ a tím ji dále oslabuje. Oslabuje také důvěru finančních trhů v inflační měnu, která s rostoucími devizovými rezervami musí být kryta dalšími kvanty emitovaných korun.

 Když to pro ilustrativnost dovedeme ad absurdum, zůstala by téměř bezcenná koruna a proti nim eura v devizových rezervách ČNB. A ejhle, zadání by bylo splněno, Česká republika by přešla na euro, aniž by je přijala. Ovšem korunové účty by se staly téměř bezcennými. Zápotocký hadra!

 Ekonomické zákonitosti nejsou levicové a pravicové. Lidé uvažujte! Tady Zeman stojí na stejné straně jako Schwarzenberg (takže doufám, že mi knížecí klaka nebude zase otloukat o hlavu kritiku Zemana, jehož jsem proti Schwarzenbergovi se skřípěním zubů volil). Tomu šílenému trendu se vymyká pouze Klaus. Okamžitě, když přestal být prezidentem, se to zvrtlo.

 Vždyť vzpomeňte. České bankovnictví měli vždycky pod palcem kosmopolitní pravdoláskaři a levicoví salónní levičáci typu Tošovského (spolupracovníka StB), posléze Tůmy (ten vzešel z Bakalovy líhně). Pravdoláskaři s levičáky mají společný internacionalismus (hraničící až s kálením si do vlastního hnízda).

 S Tošovským, který prošustroval národní zlatý poklad a nechal zkrachovat většinu českých bank, vedl Klaus jako tehdejší premiér celou dobu bitvu proti příliš vysokým úrokovým sazbám, jež nejen brzdily ekonomiku, ale i přelévaly peníze k zahraničním „investorům“. Tošovský nyní za to sklízí odměnu pozicí šéfa institutu Banky pro mezinárodní platby v Basileji.

 Chápete už, odkud fouká vítr? Z domácích luhů a hájů to nebude. Kde jsme mohli být, kdyby politici s bankéři nepoškozovali naše hospodářství... Kéž by nás chvíli nechali v klidu. To by schopným Čechům stačilo.

PS Znovu upozorňuji, že se jednalo jen o konspirativní úvahu a prezident Zeman v tom může být nevinně. Trvám si nicméně na tom, že kdyby byl prezidentem, který má v rukou prodloužení mandátů členů Bankovní rady ČNB, euroskeptický patriot, tak by takový útok na životní úroveň domácího obyvatelstva neprošel. Takže si za to můžeme sami – my voliči.