Eurozombie
Kdo nezmoudří ani po výprasku
Po eufórii z vítězství rozumu v Irsku se vzápětí začaly naplňovat ty nejhorší obavy. Euroinženýři a eurobyrokraté dali na srozuměnou, že si svou hračku dobrovolně z rukou vzít nedají. Místo aby pochopili, že tady není vůle ani společenské podmínky pro takové nebezpečné experimenty kontinentálního významu a že musí slevit ze svých předimenzovaných ambicí a elitářských vizí, tak chtějí svůj projekt za každou cenu proválcovat. Místo, aby hodili zpátečku, uznali realitu a smířili se s méně ambiciózní evolucí nadnárodní kooperace, tak s plamenným zrakem šílených revolucionářů dávají na jevo, že půjdou dál i „přes spáleniště a přes krvavé řeky".
Příznačné je, že ihned po fiasku Lisabonské smlouvy vydaly Francie a Německo společné prohlášení s výzvou k pokračování její ratifikace. Za prvé to svědčí o tom, kdo se nejvíce cítí ohrožen ve svých hegemonistických plánech. Za druhé to je projevem neúcty - hraničící s urážkou - k hlasům irských voličů. Za třetí je to dokladem, jak vážně se bere názor menších členů. Za čtvrté je to nepoučitelná snaha neustále slepovat rozbitou euroústavu. Za páté je to snaha měnit pravidla uprostřed hry, kdy společný projekt musí být jednoznačně přijat všemi členy. Za šesté je to ukázkou kabinetní politiky, jež se sama usvědčuje, s jakou přezíravostí by v případě získání právní subjektivity nakládala se zájmy subjektů, jež by na ni v dobré víře delegovaly nejen část své svrchovanosti a suverenity, ale i důvěry. Za sedmé je to manifestací ignorantství a zpupnosti, jak s ohledem na historické zákonitosti, tak s ohledem na signály současnosti.
Nechápat nebo nerespektovat, že násilná integrace už narazila nejen v Irsku, kde se tak stalo podruhé, ale i předtím v samotné Francii a v Nizozemsku, to chce opravdu velkou dávku arogantní despocie. Přemalovat euroústavu, ponechat obsah, přičemž formu zvolit tak, aby se tvářila, že nemá podléhat národním referendům, ale jen devótním a korumpovatelným politikům, to už je podvod na občanech vůbec, bez ohledu na jejich postoj k integraci. Ale pozor, nejde tady už jen o integraci, ale o federalizaci, centralizaci, jež hrozí diktaturou byrokracie a ztrátou svobod. Je to paradoxní, protože na svobodách byla původní myšlenka společenství založena.
Evropa musí zůstat pestrá aneb Kdo si přeje uniformitu
Motivace občanů, kladné i záporné, jsou různé. Rovněž národnosti mají specifická očekávání. Socialisté mají tendenci ke třídnímu spojování napříč státy. Posilovat svůj vliv bez ohledu na státní hranice samozřejmě mají v genech i nadnárodní korporace. Byrokrat samozřejmě vidí vrchol své katiéry v co nejvyšším celku. Do toho vstupují různé zájmové organizace, především církve, ale na druhé straně i mezinárodní zločin. Největší zájem na integraci jako rozšíření manévrovacího prostoru mají jen úzké vlivové skupiny.
Drtivá většina občanů, která neparticipuje přímo na nějaké vyjmenované skupině, však má nejrůznější představy o uspořádání, jež by jim zajistilo co nejvyšší kvalitu života. Jejich názory jsou individuální, lze však vypozorovat i národní preference. Ti, co vidí záchranu v co nejvyšší integraci na bázi EU, se tak musí ztotožnit s cíli nějaké výše uvedené zájmové skupiny, která však jejich zájmy vůbec nezastupuje nebo jen naoko. Jsou tak jen obětí propagandy. A tak levičáci budou žehrat, že EU patří byznysu a bankám. Pravičáci budou EU spílat pro její socialistické tendence. A všem společně bude vadit nová třída byrokratů a z toho vyplývající korupce. A všichni budou mít pravdu. Je to prostě projekt pro „elity" (v pozitivním i negativním smyslu slova). Pro ostatní je nejvyšší hodnotou právě ta svoboda v různosti, která je součástí osobní i národní identity.
Byl to právě předchozí režim, který individualitu potlačoval, a z toho pramenilo i zaostávání. V nových společenských podmínkách není možné udělat stejnou chybu. Různost je třeba chápat jako předpoklad pokroku, který nelze naplánovat shůry. Všechno, včetně myšlenek, podléhá konkurenci. Ukáže se to vždy v nějaké rozhodující situaci, kdy to nelze překrýt momentálně módní ideologií. To se ukázalo právě v oněch několika referendech o podobě EU. Nejsme naštěstí sjednoceni myšlenkově, zájmově ani kulturně, abychom mohli uvažovat o podobném stupni integrace. Kdo to nechápe a chce zlomit násilím, nebo jen předstírá slepotu, tak odmítá nejen objektivní realitu, nýbrž i subjektivní pocity obyvatel Evropy. Vzkazům doby je třeba pokorně naslouchat, ne je zpupně ignorovat. Tento nesoulad se může dlouhodobě latentně akumulovat, nakonec však dojde zákonitě ke dramatickému zlomu. V takových okamžicích vypukají revoluce nebo války. Odstředivé tendence nelze bagatelizovat.
Hlavní proud je chiméra, v izolaci není Irsko, leč „Lisabon"
Výše uvedená rizika by si měli uvědomit všichni „ratifikátoři", kteří chtějí tvrdošíjně dokončovat zkrachovalý proces. Jejich motivace je velice licoměrná, chtějí vystavit Irsko do ofsajdu. Už jednou se jim tam podařilo kombinací ústupků a výhrůžek zvrátit opakováním referenda původní NE. Nyní vědí, že opakovat referendum by nebylo napodruhé příliš reálné, zvláště při relativně vysoké účasti voličů, ale o to agresivnější nátlak můžeme očekávat. Budou se ohánět jakýmsi „hlavním proudem" a dělat odpadlíky z každého, kdo by se do něj poslušně ihned nesešikoval. Neberou jaksi v úvahu, že onen „hlavní proud" není podložen vůlí občanů, vyjádřenou v referendech, ale jen vůlí servilních politiků. Z hlasu lidu měli strach jako čert z kříže. Ratifikaci chtěli a chtějí protlačit pokoutně a za jakoukoliv cenu.
Naši politikové by vůbec nemuseli mít žádný strach, že bychom se hned nezařadili do šiku ochotných. Za prvé, největší kus práce už udělali Irové. Za druhé, když to nepůjde po zlém, budou eurobyrokraté rozdávat ústupky. Všimněte si, že by nám mohl laskavě zmírňovat podmínky ten, na něhož jsme sami delegovali určité pravomoci. Je to stejně paradoxní, jako by mohl mandatář s plnou mocí komandovat svého mandanta. Ale tak má právě fungovat EU po „Lisabonu"! Ale za třetí, ani v dalších zemích po fiasku v Irsku to už nebude tak bezproblémové jako před ním. Ukázalo se, že císař je nahý a jeho nové šaty jsou bludem. Velice jsem zvědav na Velkou Británii, kde kromě poliků velkou podporu vidět nelze.
Když krachne nějaký politický projekt, bývá dobrým zvykem, že na to doplatí svou politickou kariérou jeho strůjci. Eurobyrokraté se však tváří, jako by s nimi bylo všechno v pořádku. Jen by to chtělo vyměnit občany některých zemí. Nepřipomíná vám to něco?
O problematice jsem psal zde, zde, zde, zde a zde.
Dušan Streit
Další zákeřná sketa – Viktor Nárožný
Nevím, jestli se jedná o alter ego Leo Wolfa nebo o reálného zákeřného fízla, který pomlouvačně kydá špínu s cílem mě znevěrohodnit.
Dušan Streit
Atomová Julia by z vozíčku ubránila Krym
Na Bělehrad! Tato scéna Švejka mávajícího berlí na kolečkovém křesle se mi vybavila poté, co byl zveřejněn odposlech telefonátu Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Šufryčem.
Dušan Streit
Totalita protektorátní byla ještě zrůdnější než komunistická
Německá okupace byla horší než sovětská. A člen KSČ, který z ní po Listopadu vystoupil, aby dělal politiku jinde, je hoden většího opovržení než dnešní člen KSČM.
Dušan Streit
Ministryně Válková, omluva zdaleka nestačí!
Tato předlistopadová členka KSČ, trvale bydlící v bavorském Pasově, která byla ještě v roce 2011 vedoucí katedry na plzeňských právech, jež sama získala profesuru na tak „prestižní“ univerzitě, jako je trnavská, se nikdy neměla stát českou ministryní, navíc v resortu spravedlnosti.
Dušan Streit
Divadelní ministr obrany vs normální pán. Vadí ještě komunista víc?
V jídelně máme televizi a já mám hloupý zvyk při obědě přes protesty svého staršího syna pouštět ČT 24. A tak v neděli většinou vidím kousek Otázek Václava Moravce. Nemám ho rád, nedívám se cíleně, takže nevídávám začátek ani konec.
Dušan Streit
Když to říká Thaçi... tak Krym opravdu není žádné Kosovo
Naše masmédia už musí být se svou propagandou opravdu v koncích, když vzala zavděk i hlasem takové „autority“, jakou je zločinec, který stojí za vraždami na národnostním i mocenském principu, za obchodováním s lidskými orgány i drogami.
Dušan Streit
Leo Wolfe, dopustil jste se svinstva
Moje názory vedou mé odpůrce k pomluvám, ale i k zákeřnému špehování. Pan Wolf, jestli to není jen krycí jméno nějakého skety, však překročil míru slušnosti.
Dušan Streit
Velké Německo a „užiteční idioti“
Můj dědeček, ačkoliv měl už dle jména německé předky, mi od mládí kladl na srdce, jak je pro mír v Evropě nezbytné rozdělení Německa. Nakonec po dvou světových válkách nebylo divu.
Dušan Streit
Mezinárodní sankce jsou tou nejlevicovější regulací, Kalousku
Kdopak nám to nejhysteričtěji piští na medvěda kvůli referendu? Jedna stará zámecká krysa, co dála před referendem přednost bombám i mafii obchodující s lidskými orgány a drogami. A jedna myš, vyhnaná ze sila, u níž nevím, zda má zrovna abstinenční syndrom, delirium tremens nebo už alkoholovou demenci.
Dušan Streit
Vzpamatujte se! Putin nepustí Čtvrtou říši k ruským hranicím
Gorbačov za Nobelovu cenu za mír vlastně rozbil Sovětský svaz. Jelcin pak de facto propil i Společenství nezávislých států. Oba se ovšem dopustili ještě horších historických chyb.
Dušan Streit
Myši, které řvou... po bolševicku
Titulkem parafrázuji starší britský film. Vždycky, když za nějakou hřmotnou iniciativou vidím militantní aktivisty Kocába, Bursíka, Štětinu nebo Dobrovského, je to pro mě neklamnou známkou, že jde o pěkné svinstvo.
Dušan Streit
Pravdoláska, uzurpace pojmů, uchvácení Evropy, znásilnění svobod
Začal s tím Havel a jeho ctitelé, když si přisvojili, zprznili a zprofanovali slova „pravda“ a „láska“ orwellovským způsobem. V tomto newspeaku je „pravdoláska“ výsměchem původním pojmům.
Dušan Streit
Eurorealista – odpornější tvář eurohujera
Jeden bloger, když jsem ho označil za stoupence EU, mi napsal: „Nejsem zastánce EU, nýbrž eurorealista, což mi na rozdíl od vás, radikálních eurospektiků, dává možnost posuzovat situaci méně zaujatě.“
Dušan Streit
Nejzavilejší a nejzákeřnější jsou neúspěšní blogeři
Každému přeji svobodu a právo psát, jak uzná za vhodné. Nemám s žádnými blogy problém. Když mě článek nebo autor nezajímá, jednoduše ho nečtu. Prostě čtu máloco. A málokdy jsem diskutoval pod cizími blogy.
Dušan Streit
Propaganda jako za komunistů. Místo zpráv komentáře
Ukrajina tento fakt obnažuje nejlépe. Po Listopadu se novináři zaklínali, jak je třeba striktně oddělovat zprávy a případné komentáře. Faktem bylo, že komunisté to záměrně nerozlišovali. Vždy se jedná o neúctu ke čtenáři, k němuž se přistupuje tak, že je mu třeba každou informaci předžvýkat.
Dušan Streit
Děkuji svým čtenářům
Už několik let sice bývám ve finále ankety o Blogera roku, tentokrát jsem to ale opravdu nečekal (a nemyslím to jako Karel Gott).
Dušan Streit
Schwarzenberg má štěstí, o jeho tělní orgány rvačka nebude
Vždy, když mě začne Miloš Zeman jako prezident republiky iritovat (a dělá to často, naposled zde), předvede jeho protikandidát Schwarzenberg, oč strašnější by bylo, kdyby se stal hlavou státu on.
Dušan Streit
Měl jsem pravdu. Potvrdilo se diletantství i licoměrnost EU na Ukr.
Také se potvrdila zaujatost mainstreamových médií, bohužel vč. iDnes, které zamlčely informaci potvrzující, že „panuje stále silnější a silnější přesvědčení, že za snipery nebyl Janukovič, ale někdo z nové koalice“, jak řekl estonský ministr zahraničí Paet.
Dušan Streit
Mí milí trollové beze mě nemohou žít :-)
Nedávno si můj „obdivovatel“ Pavel Machaček s jiným trollem přizvukoval, jak ten Streit upadnul, a proto že ho už nečtou. Příznačné je, že hned pod mým dalším článkem byla v diskusi „nasáčkována“, a to v prvních 8 minutách, celá ta suita provokatérů, co mě sice údajně nečtou, ale to jim nebrání v dehonestačních kydech.
Dušan Streit
Tajné heslo EU: Čím hůře pro lidi, tím lépe pro integraci
Psal jsem o tom už několikrát, naposled v článku „Výsev patogenů jako nástroj integrace“. Ukrajina tuto cynickou praxi opět potvrdila. Po každé krizi jsou nám totiž ordinovány větší dávky toho, co ji vyvolalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3937x
Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní!
Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Co právě poslouchám
- Deep Purple: Now What?!
- Deep Purple: Rapture of the deep
- Led Zeppelin: Celebration Day
- DIO: Intermission
- J. S, Bach: The organ, queen of instruments
- Deep Purple with Orchestra Live at Montreux 2011
- Black Sabbath: 13
Oblíbené knihy
- Dave Thompson: deep purple SMOKE ON THE WATER
- Arthur C. Clarke: DUCH z Grand Banks
- Leonard Mlodinow: Eukleidovo okno
- Robin Cook: Léčba