Suverenita a spol.: Lisabon, svoboda, dluhy

Suverenita, Svobodní, Libertas.cz, NEZ-DEM a Občané.cz by měli do podzimních parlamentních voleb najít v sebezáchovném zájmu společnou platformu.

Je třeba uznat, že p. Bobošíková má největší mandát, ale apeluji, aby jej k vlastní škodě nezneužila.

Při reálném pohledu na možnost svého zastoupení v Poslanecké sněmovně je zcela marginální tvrdošíjné lpění na dílčích programových odchylkách eurorealistických a euroskeptických stran. I kdyby postupovali koordinovaně, těžko by jejich optimistický výhled mohl překročit 10 poslanců, tj. max 5%. S touto silou je opravdu irelevantní se zabývat nuancemi a detaily, co a jak přesně budou v domácí politice prosazovat. Je třeba zvolit pragmatiky, kteří se budou snažit do povolební situace vtělit co nejvíce ze svých zásad.

Těmi fundamenty, na nichž by se měly tyto strany shodnout jsou:

1. Obrana proti Lisabonské smlouvě a jejím případným důsledkům.

2. Uchování maximální míry svobod v nejrůznějších souvislostech.

3. Stop zadlužování státu.

V těchto mantinelech se dá uskutečňovat pravicová a konzervativně-liberální politika, aniž by programy stran mohly být na překážku reálného uplatnění.

Jde o tři věci:

1. Aby nevznikla velká koalice ČSSD + ODS.

2. Aby se neuskutečnila levicová tragédie v podobě ČSSD + KSČM.

3. Aby tento prostor nezaplnil projekt Topolánek + Kalousek + Havel = TOP 09.

Toť vše. Je to jednoduché. Jen je třeba nadřadit společnou věc korytům.

PS Jestli je pravda, že Petr Mach oslovil také Kalouska s předvolební nabídkou, tak jednak oslovil nepravého a jednak si zbytečně naběhl, aby ten se holedbal arogantním odmítnutím. Předseda Svobodných marketingovou část svého zadání nezvládl. To neznamená, že nevyzraje ve vynikajícího politika, ale jeho čas teprve přijde. Údajně k tomu má osobní a charakterové předpoklady.