Ve srovnání se všemi ostatními evropskými národy si Češi žili za války velmi dobře. Na vojnu nemuseli, potravinové příděly měli vysoké, platy byly slušné, nikdo netrpěl hladem (na rozdíl od první světové války a dokonce i na rozdíl od První republiky), pro rodiny dělníků byla zavedena podniková rekreace, v podnicích bylo zavedeno závodní stravování, přečasy i noční práce se proplácely (poctivěji než dnes), děti byly posílány do letních táborů i na pravidelné zdravotní prohlídky, po bombardování byly ihned stavěny solidní dělnické ubytovny... prostě kdo se nestavěl na zadní, neměl se na válečnou dobu špatně.
Snad i proto zde bylo takové množství udavačů a udání, že gestapo tím bylo tak zahlceno, že české obyvatelstvo bylo protektorovou vyhláškou žádáno, aby ta udání gestapu lidé neposílali, neboť to pak pro samé prověřování malicherných udání nemůže řádně konat svou práci.
Heydrichovou správní reformou byla výrazně zkvalitněna veřejná správa a zrušeny nadbytečné úřady a do práce zbývajících se zavedl pořádek.
Problémem bylo zavření českých vysokých škol a nemožnost studovat na vysoké škole v mateřském jazyku (ovšem za Rakouska byla po dlouhou dobu čeština zakázána i na středních školách). Problémem také bylo nucené nasazení svobodné mládeže k práci v cizině (i když ne všichni si na to pak stěžovali a osobně jsem znal některé, kteří si to i pochvalovali, že byli za války v Německu a něco se tam i naučili). Problémem také bylo stanné právo a masivní represe za "heydrichiády". Problémem bylo také nebezpečí, že by nacionálně socialistické Německo tu válku vyhrálo - pak by bylo českému národu skutečně ouvej.
Ta paní opravdu není oprávněně na místě v NAŠÍ vládě. To je Gertrúda jak poleno!
