EU: Federace neznamená jen konec demokracie, ale začátek konce míru
I pod svými články jsem byl už tehdy umlčován „znalci“, kteří mě ubíjeli technikáliemi, kterak se mýlím, protože žádné narušení suverenity nehrozí. Byl jsem označován za alarmistu, který se neorientuje v celém komplexu legislativy EU, jež jakékoliv nebezpečí měla vylučovat. Jenže nechtěli vidět, že protlačovaná legislativa byla záměrnou a účelově nepřehlednou kamufláží všeho, co měla v plánu dlouho připravovaná euroústava, jež byla opuštěna jen naoko.
Servilní představitelé národních států, vč. našeho, nejenže se nechali oblbnout nebo zpacifikovat neuvěřitelným nátlakem až vydíráním, oni ve svých vlastních zemích tuto lež hájili. Vzpomeňme na Topolánka a Přemysla Sobotku. První před volbami nazýval euroústavu shitem, aby se později kochal, že je jeho podpis vytesán v Lisabonu. Druhý po planých výhradách se propůjčil k „měkkému ano“. Předseda Ústavního soudu Rychetský byl po výhradách prezidenta Klause zpacifikován německým velvyslancem. Sobotka se později obhajoval tím, jak na něj Rakušané a Němci řvali.
Už před čtyřmi a půl lety jsem napsal článek (a později mnoho dalších): „Lisabonská smlouva – bezvýchodná past“. Zárodky toho, co prezident Klaus teď nazval „koncem demokracie a národního státu“, jsem předvídal již v červenci 2008: „Lžidemokracie v podání EU“. Už tehdy muselo být rozumným lidem jasné, oč jde. Ti naivní byli za podvedené hlupáky.
Vyděluji z nich ty, především euroservilní novináře a komentátory (viz níže), kteří si co nejhlubší integraci přejí. Jejich slabé místo spočívá v otázce, proč bychom měli věřit těm, kteří nás dlouhá léta obelhávali a své skutečné záměry před námi skrývali. Použili staré známé salámové metody, aby se z nestravitelných věcí staly věci částečně stravitelné. A dokonce výsledky své činnosti, před níž ti moudřejší varovali (třeba Klaus před společnou měnou pro nesourodé ekonomiky), používají - místo svého pokání – jako klacek vymáhající ještě hlubší integraci (přes bankovní, fiskální a politickou unii až k federaci).
Pro mě je federace zase jen kamufláží přechodného stavu. Pokud se týká více národů, je to neživotaschopný kočkopes, který skrývá záměr vytvořit centrálně ovládaný stát, ale prakticky je nekratší cestou k rozpadu. Československo (ČSFR) bylo tím méně tragickým případem, což se o rozpadu federativní Jugoslávie říci nedá. A když vzniklo ze SSSR Společenství nezávislých států, znamenalo to jen začátek konce Sovětského svazu. A podívejme se na Belgii, která se zmítá mezi Vlámy a Valóny. Je to prostě obecná zákonitost, že malé národy se oprávněně cítí v jakékoliv formě federace utlačovány a ty bohatší naopak poškozovány.
Zastupitelská demokracie, která by reflektovala pouze váhu danou počtem hlasů odvozených z lidnatosti zemí, jež by nebrala v úvahu národní aspekt, by skutečně pro malé země znamenala konec tradiční demokracie. Mohli bychom si jen počkat, jak dopadnou volby v Německu, ve Francii (částečně ve Španělsku, v Itálii a v Polsku) a národní parlament by se stal přívěškem na úrovni obecního zastupitelstva bez jakéhokoliv reálných legislativních kompetencí. I ve Federálním shromáždění pamatovala na tento aspekt Sněmovna národů ČSFR, přesto to federaci nezachránilo.
Že neexistují stejné národní ekonomiky a ani vůle, aby ti bohatší přispívali na rozvoj chudších, se právě v dluhové krizi obnažilo. Ale málo na tom, teď se ještě pracuje s chimérou evropského občana, ačkoliv nic jako evropský národ neexistuje. Jazyková rozmanitost tento fakt ještě umocňuje.
Ale zase jsou vizionáři a věrozvěstové utopického idealismu, kteří se z marné cesty za společným zájmem odradit nedají. Připomínají tak komunisty, které v tom utopickém pojetí také nelze podezřívat ze zlých záměrů. Každému podle jeho potřeb, je krásné heslo. Jenže v reálném světě lidského egoismu nemůže fungovat. Obdobné je to s bratrstvím všech evropských národů, v němž by se ty velké vzdaly svých národních zájmů. Na čí úkor? První na řadě je jsou malé státy, které se nechají dotlačit ke ztrátě suverenity. Že zákonitě přijdou odstředivé tendence, je historicky nevyhnutelné.
Stokrát může Martin Komárek v MF Dnes psát o nové generaci Evropanů odrostlé národním předsudkům, o všudypřítomné angličtině a dokonce o světově sjednocujícím charakteru obchodních řetězců. Stokrát můj „oblíbenec“ Michal Musil brojí ve stejném listu proti Klausovi tím, že na všech zákazech z Brusele (vč. žárovek) se sami svým souhlasem podílíme (a zapomíná na mnoho oblastí, jež nepodléhají národnímu vetu a mnoho příkladů, kdy byl souhlas vynucen, abychom nebyli v EU „za potížisty vyčleňující se na periferii Evropy“).
Nic nepomáhá ani Komárkův německý pohled na dějiny, podle něhož druhou světovou válku nezavinily německé světovládné ambice, ale šlo jen o důsledky první světové války, čímž zjevně vznik Československa vydává za falešnou příčinu (jednu z příčin vedle rozpadu Rakousko-Uherska). Přímo to takto neprohlásil, protože jed po kapkách považuje za obhajitelnější.
Všechny tyto mesiášské vize se zhroutí, jakmile narazí na reálný svět. S tím vezmou zasvé i poslední zbytky demokracie. Rizika – včetně válečných - si uvědomuje i Komárek. Přesto by se jako můra rozletěl vstříc zářným zítřkům ve sjednocené Evropě. Takoví pak zase vinu nebudou hledat u oněch zaslepených fantastů, ale roli kazisvětů dopředu přisuzují těm, kteří předvídavě varují před nereálností takto utopického cíle.
Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!
Dušan Streit
Další zákeřná sketa – Viktor Nárožný
Nevím, jestli se jedná o alter ego Leo Wolfa nebo o reálného zákeřného fízla, který pomlouvačně kydá špínu s cílem mě znevěrohodnit.
Dušan Streit
Atomová Julia by z vozíčku ubránila Krym
Na Bělehrad! Tato scéna Švejka mávajícího berlí na kolečkovém křesle se mi vybavila poté, co byl zveřejněn odposlech telefonátu Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Šufryčem.
Dušan Streit
Totalita protektorátní byla ještě zrůdnější než komunistická
Německá okupace byla horší než sovětská. A člen KSČ, který z ní po Listopadu vystoupil, aby dělal politiku jinde, je hoden většího opovržení než dnešní člen KSČM.
Dušan Streit
Ministryně Válková, omluva zdaleka nestačí!
Tato předlistopadová členka KSČ, trvale bydlící v bavorském Pasově, která byla ještě v roce 2011 vedoucí katedry na plzeňských právech, jež sama získala profesuru na tak „prestižní“ univerzitě, jako je trnavská, se nikdy neměla stát českou ministryní, navíc v resortu spravedlnosti.
Dušan Streit
Divadelní ministr obrany vs normální pán. Vadí ještě komunista víc?
V jídelně máme televizi a já mám hloupý zvyk při obědě přes protesty svého staršího syna pouštět ČT 24. A tak v neděli většinou vidím kousek Otázek Václava Moravce. Nemám ho rád, nedívám se cíleně, takže nevídávám začátek ani konec.
Dušan Streit
Když to říká Thaçi... tak Krym opravdu není žádné Kosovo
Naše masmédia už musí být se svou propagandou opravdu v koncích, když vzala zavděk i hlasem takové „autority“, jakou je zločinec, který stojí za vraždami na národnostním i mocenském principu, za obchodováním s lidskými orgány i drogami.
Dušan Streit
Leo Wolfe, dopustil jste se svinstva
Moje názory vedou mé odpůrce k pomluvám, ale i k zákeřnému špehování. Pan Wolf, jestli to není jen krycí jméno nějakého skety, však překročil míru slušnosti.
Dušan Streit
Velké Německo a „užiteční idioti“
Můj dědeček, ačkoliv měl už dle jména německé předky, mi od mládí kladl na srdce, jak je pro mír v Evropě nezbytné rozdělení Německa. Nakonec po dvou světových válkách nebylo divu.
Dušan Streit
Mezinárodní sankce jsou tou nejlevicovější regulací, Kalousku
Kdopak nám to nejhysteričtěji piští na medvěda kvůli referendu? Jedna stará zámecká krysa, co dála před referendem přednost bombám i mafii obchodující s lidskými orgány a drogami. A jedna myš, vyhnaná ze sila, u níž nevím, zda má zrovna abstinenční syndrom, delirium tremens nebo už alkoholovou demenci.
Dušan Streit
Vzpamatujte se! Putin nepustí Čtvrtou říši k ruským hranicím
Gorbačov za Nobelovu cenu za mír vlastně rozbil Sovětský svaz. Jelcin pak de facto propil i Společenství nezávislých států. Oba se ovšem dopustili ještě horších historických chyb.
Dušan Streit
Myši, které řvou... po bolševicku
Titulkem parafrázuji starší britský film. Vždycky, když za nějakou hřmotnou iniciativou vidím militantní aktivisty Kocába, Bursíka, Štětinu nebo Dobrovského, je to pro mě neklamnou známkou, že jde o pěkné svinstvo.
Dušan Streit
Pravdoláska, uzurpace pojmů, uchvácení Evropy, znásilnění svobod
Začal s tím Havel a jeho ctitelé, když si přisvojili, zprznili a zprofanovali slova „pravda“ a „láska“ orwellovským způsobem. V tomto newspeaku je „pravdoláska“ výsměchem původním pojmům.
Dušan Streit
Eurorealista – odpornější tvář eurohujera
Jeden bloger, když jsem ho označil za stoupence EU, mi napsal: „Nejsem zastánce EU, nýbrž eurorealista, což mi na rozdíl od vás, radikálních eurospektiků, dává možnost posuzovat situaci méně zaujatě.“
Dušan Streit
Nejzavilejší a nejzákeřnější jsou neúspěšní blogeři
Každému přeji svobodu a právo psát, jak uzná za vhodné. Nemám s žádnými blogy problém. Když mě článek nebo autor nezajímá, jednoduše ho nečtu. Prostě čtu máloco. A málokdy jsem diskutoval pod cizími blogy.
Dušan Streit
Propaganda jako za komunistů. Místo zpráv komentáře
Ukrajina tento fakt obnažuje nejlépe. Po Listopadu se novináři zaklínali, jak je třeba striktně oddělovat zprávy a případné komentáře. Faktem bylo, že komunisté to záměrně nerozlišovali. Vždy se jedná o neúctu ke čtenáři, k němuž se přistupuje tak, že je mu třeba každou informaci předžvýkat.
Dušan Streit
Děkuji svým čtenářům
Už několik let sice bývám ve finále ankety o Blogera roku, tentokrát jsem to ale opravdu nečekal (a nemyslím to jako Karel Gott).
Dušan Streit
Schwarzenberg má štěstí, o jeho tělní orgány rvačka nebude
Vždy, když mě začne Miloš Zeman jako prezident republiky iritovat (a dělá to často, naposled zde), předvede jeho protikandidát Schwarzenberg, oč strašnější by bylo, kdyby se stal hlavou státu on.
Dušan Streit
Měl jsem pravdu. Potvrdilo se diletantství i licoměrnost EU na Ukr.
Také se potvrdila zaujatost mainstreamových médií, bohužel vč. iDnes, které zamlčely informaci potvrzující, že „panuje stále silnější a silnější přesvědčení, že za snipery nebyl Janukovič, ale někdo z nové koalice“, jak řekl estonský ministr zahraničí Paet.
Dušan Streit
Mí milí trollové beze mě nemohou žít :-)
Nedávno si můj „obdivovatel“ Pavel Machaček s jiným trollem přizvukoval, jak ten Streit upadnul, a proto že ho už nečtou. Příznačné je, že hned pod mým dalším článkem byla v diskusi „nasáčkována“, a to v prvních 8 minutách, celá ta suita provokatérů, co mě sice údajně nečtou, ale to jim nebrání v dehonestačních kydech.
Dušan Streit
Tajné heslo EU: Čím hůře pro lidi, tím lépe pro integraci
Psal jsem o tom už několikrát, naposled v článku „Výsev patogenů jako nástroj integrace“. Ukrajina tuto cynickou praxi opět potvrdila. Po každé krizi jsou nám totiž ordinovány větší dávky toho, co ji vyvolalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3937x
Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní!
Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Co právě poslouchám
- Deep Purple: Now What?!
- Deep Purple: Rapture of the deep
- Led Zeppelin: Celebration Day
- DIO: Intermission
- J. S, Bach: The organ, queen of instruments
- Deep Purple with Orchestra Live at Montreux 2011
- Black Sabbath: 13
Oblíbené knihy
- Dave Thompson: deep purple SMOKE ON THE WATER
- Arthur C. Clarke: DUCH z Grand Banks
- Leonard Mlodinow: Eukleidovo okno
- Robin Cook: Léčba