Politici toho často zneužívají, nevymezí se jednoznačně proti jinému pojetí světa a politiky, pokud by se měli dotknout jiné respektované ikony, zejména historických velikánů. A to přesto, že jinak salámovou metodou rozkládají jejich odkazy.
Je to velmi pokrytecké a zákeřné. Takto se například Václav Havel přihlásil k odkazu Tomáše Garriguea Masaryka. Vědomě se snažil, aby jej lidé chápali jako jeho nástupce. Přihlásil se k masarykovským atributům prezidentského úřadu, kdy funkci pojal jako postavu nadstranickou, která se místo na prosazování konkrétního politického programu orientuje na obecnější filosofické a politické otázky a kdy se stylizoval do role mravní autority s mezinárodním přesahem.
Ve stínu obnovovaných pomníků TGM tak Havel skrýval, že nemá jeho vzdělání, že místo filosofie uplatňuje postmodernismus, místo vědy metafyziku a místo víry salónní levičáctví a elitářské mudrování. Vrcholu to dosáhlo při jeho trapné roli „humanitárního bombarďáka“. Zásadní rozdíl je také v charakteru. Zatímco Masaryk byl chlapsky přímočarý (viz hilsneriáda), Havel byl tajnosnubný okopávač kotníků (viz neadresné kritiky namířené proti Klausovi).
Zmiňovat Masaryka v souvislosti Havlem by bylo jeho urážkou. Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem. Vždyť tento kosmopolita-pozér podrývá samotnou existenci státu, který Masaryk vydupal ze země. Je to národní masochista Havel a jeho následovníci, kteří Masarykovo dílo rozvracejí. Není většího antagonismu!
Mezi ty, kteří zneužili globalizace a posloužili jako prostředek k demontáži státu, patří i trojští koňové, které všechny Havel vysadil v lůně domácího nepřítele. Jsou to mezi všemi: Vondra, Kocáb a Schwarzenberg. O tom posledním jsem psal zde: "Fenomén Schwarzenberg – epochální cesta do předminulého století".
Než tuto záležitost po reakcích na zmíněný článek ještě rozvinu, chtěl bych k Havlovi nadto dodat, že se mu podařilo svým blátivým myšlením infiltrovat Univerzitu Karlovu, zejména Fakultu sociálních věd a hlavně obor antropologie, který je zaneřáděn pavědou podle Grofa a Neubauera, jež neměla obdoby ani za komunistů. Jde o devastaci myšlení, oceněnou i Bludným balvanem, která tak vychovává mladé oběti tohoto úpadku.
A teď ke Schwarzenbergovi. Osobně bych neměl problém jít s ním na pivo. Není ve mně žádná zášť, může to být sok, kterého by bylo možné si vážit. Dokonce jej chápu v jeho rodinné anamnéze. A jednoznačně věřím i tomu, že on se do vlády necpe, aby si majetkově přilepšil.
Zajímavé byly reakce na můj předchozí článek. Opominu ty duše naivní, které si Schwarzenberga idealizují jako někoho mezi Karlem Gottem a princeznou Dianou. Jejich popartové vidění světa jim neberu. Ti ostatní se však rekrutují výhradně z nostalgiků po Rakousko – Uhersku. Dnes to schovávají za mlžnou clonu Evropské unie.
Ale pozor! To byla pro český národ doba temna. Doba českých služek a podkoních. Je třeba natvrdo říci – to, co oni nepřiznávají otevřeně -, že tyto reminiscence zákeřně podrývají nejen základy našeho státu, ale i Masarykovo dílo a smyl jeho života. A vysmívají se všem obětem, které za samostatný stát položily život. Žádné lavírování a havlovské náznaky zde nemají místo. Ten, kdo podrývá základy vlastního státu, který jsme zdědili, je vlastizrádce.
Nejsem žádný šovinista ani nacionalista. Žádnému státu neupírám stejný nárok. Jestli mě chtějí přesvědčit o konci národních zájmů, ať to zkusí vykládat Schwarzenbergovým kumpánům v Kosovu. Češi jistě nemají expanzivní choutky, jen vždy s menším či větším úspěchem museli tu svou hroudu hájit před nacionalismem cizím.
Na druhé straně si nemyslím, že bychom měli neustále čecháčkovsky vzývat nějakého protektora, který by se o nás postaral. Jsem dokonce přesvědčen, že nejlépe bychom to dokázali sami. A nebýt druhé světové války, nebylo by u nás ani komunismu a patřili bychom k nejvyspělejším státům světa. A to nejen v hokeji :)
A musím vyvrátit ještě jeden falešný argument, že druhou světovou válku nevyvolal revanšismus zaměřený proti výsledku první světové války, ale jen německý nacionalismus. Jako by šlo oba faktory oddělit. I samostatné Československo bylo přece důsledkem první světové války, a proto bylo napadeno. Takže návrat do předminulého století je pro Čechy fatálnější než návrat do minulého století, kdy byla ustavena novodobá státnost, a to přes všechny komplikace. To za prvé.
A za druhé, Německo přece bylo v první světové válce součástí Centrálních mocností. A svou roli hrál také pangermanismus, jazykově (nejen!) kompatibilní s Rakouskem. Třetí říše a NSADP kooptovala tuto ideologii. Takže pangermanismus hrál roli v obou světových válkách.
Jen blázen může českému vlastenectví nasazovat oslí hlavu nacionalismu a klást jej naroveň německému nacionalismu a nacismu. V tomto nepochopení mají zdroj všechny ty hloupé iluze o zářné budoucnosti v lůně EU.
Už dnes jsou národní státy oslabeny natolik, že čelit v našem koutě Evropy neopangermanismu bude obtížné. Zvláště tehdy, když nás v EU budou reprezentovat ctižádostiví popletové typu Havla a klanoví pragmatici typu Schwarzenberga.