Zarazme přerozdělovačům lží a chudoby vyloupení naší budoucnosti

Ty lháře, parazity, ekonomické diletanty, pseudopravicové sociální inženýry a kolaboranty je třeba v jejich šíleném počínání zastavit. Minulost už byla vytunelována, od hospodářství až po svébytnost, teď se chystá útok na budoucnost.

Já jsem strany vládní koalice nevolil. Přesto jsem těsně po volbách - u vědomí, že autentická pravice nadále v parlamentu absentuje – napsal „Volby: Z nejhoršího do méně špatného“.

Levičácké vidění světa založené na kolektivismu, přerozdělování, poručníkování, neodpovědnosti a závisti je mi zcela cizí. O ODS a zejména TOP 09 jsem si – jak je nejen z výše uvedeného odkazu zřejmé – žádné iluze nikdy nedělal. Ale proradnost těchto stran po volbách překročila únosnou míru. A jaký je výsledek? Vzali si za záminku mantru důchodové „reformy“, aby zvýšili nepřímé daně způsobem, který si nedovolil ani Špidla.

ODS před volbami slibovala: „Jednoduché a nízké daně: Zjednodušíme daňové zákony. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění... Veškeré nové privatizační příjmy budou směřovat na reformu penzí.“. Jen něco méně licoměrné rétoriky používala TOP 09.

O to více však Kalousek s Drábkem nyní tlačí na pilu, aby bezprecedentním způsobem zvýšili DPH a vyždímali z lidí dalších 60 miliard korun ročně. Dokonce teď chtějí stihnout poslední čtvrtletí tohoto roku, aby mohli parazitovat už na předvánočních nákupech. Jaksi to nejde dohromady s tím, že důchodová „reforma“ má startovat až za 15 měsíců poté. Přitom nikdo nepředložil kvalifikovaná čísla, jak by se průběžný systém vyvíjel bez těchto zmatených „reforem“.

Jak použije vláda těch dopředu vybraných 75 miliard? Co udělá s penězi, které jí zbudou, když do důchodové „reformy“ chce vrátit jen 20 miliard? A jsme u celého smyslu té pokrytecké operace. Chtějí přerozdělovat! Přerozdělovat, aby ve stínu toho absurdního kolotoče část peněz zůstala za nehty přerozdělovačům typu Drobila a Vondry, Bartáka a Kalouska, Grosse a Krause, ale i mnoha dalších pijavic přisátých na strany, které kdy prošly vládou.

Však také průběžný penzijní systém, který ještě před několika lety měl přebytky, byl vykraden. Místo, aby to stát penzistům vrátil, tak přerozdělovači chystají nehorázné sjednocení sazeb DPH směrem nahoru, které nemá ve vyspělé Evropě obdoby. Nejhorší je, že tyto kroky jsou ve velké míře nevratné, protože ani případné snížení sazeb DPH  v budoucnosti už nemusí mít efekt ve snižování cen.

Jde jen o chaotické kroky samozvaných přerozdělovačů. Vezměte si jen nelogičnost dramatického zdanění léků a zdravotních služeb v situaci, kdy nám stejní politici vysvětlují, že se nedostává ve zdravotnictví dost peněz, a proto je třeba rušit, omezovat a snižovat standardy pro běžného pacienta. Náklady údajně podvyživeného zdravotnictví však tím protismyslně stoupnou možná až o 10 miliard. Většina nemocnic však je rozpočtových, takže stát zvýší náklady sám sobě. A přerozdělovači typu šíbra Šnajdra budou mít rej. A pacienti - a převážně důchodci! – tak zaplatí o více než miliardu navíc z vlastní kapsy jen za léky.

Zdražení bydlení, tepla, vody a potravin také nejvíce zasáhne skupiny, v jejichž prospěch údajně vláda všechno dělá, tedy důchodců, ale i mladých lidí, po nichž chce, aby se připojištovali na stáří. Také tím paradoxně „reformátoři“ přispějí k dalšímu poklesu porodnosti z ekonomických příčin. A ty slibované kompenzace? Nejde o nic jiného než o to, za cenu vysokýmch nákladů a destabilizace zmírňovat problémy, které vláda sama vyvolá.

Ale to je přece ten nejlevicovější ze všech modelů. Říkají, že sociální důsledky budou kompenzovat. Jinými slovy říkají, že nejdříve lidem seberou jejich peníze, které by jim pravicový politik měl ponechat, aby pak některým z nich tito pseudopravičáci milostivě jako almužnu vrátili část toho, o co je okradli. Je to taková levicová politika výchovy závislých voličů.

Jaká je logika nejdříve lidi zbídačit a potom je „laskavě“ zachraňovat? Jaká je logika strašit hrozbou snižujících se zdrojů na důchody a zároveň snižovat reálný příjem hlavně důchodců růstem základních životních nákladů? Jaká je logika zvyšovat inflaci a tím znehodnocovat úspory na stáří, ať už jsou v jakékoliv formě? Jaká je logika „léčit“ nedostatek zdrojů v průběžném systému jeho oslabením ve prospěch soukromých penzijních fondů? Jaká je logika zvyšovat náklady napnutého penzijního systému multiplicitami v obsluze (správě a administrativě) fondů, kterým navíc přibudou marketingové náklady? Jaká je logika snižovat vlivem růstu DPH firmám předpokládaný obrat?

Jakou má logiku lež o dobrovolném vstupu do systému privátních penzijních fondů, když z nich nepůjde vystoupit? Mladý člověk tak pod tlakem a v tísni, že bude v důchodu žebrákem (říká se tomu útisk), učiní „zodpovědné“ rozhodnutí na 40 let dopředu. Vznikne mu tím dlouholetá platební povinnost bez ohledu na změny v jeho životní situaci, která může vyústit i v návštěvu exekutora. A co privátní fondy? Jejich zakladatelé v době, kdy budou mít po desetiletích žní konečně platit, asi už ani nebudou mezi živými.

Finančníci budou mít nádherný mejdan, o němž se ani Madoffovi zdaleka nesnilo. Start penzijních fondů, kde se desítky let bude jen kasírovat bez platební povinnosti, je neopakovatelnou příležitostí. A záruky v dnešním turbulentním světě? Vždyť si vzpomeňte, že v USA na krizi, která ani ještě neodezněla, nejvíce doplatili právě klienti penzijních fondů, kteří jen do roku 2008 ztratili zhruba třetinu úspor. Za pár let se může stát cokoliv. Kdo pak co dnešním mladým dá?

Kalousek s Drábkem budou dávno po smrti. Jejich potomci by za normálních okolností měli vystaráno. Jenže pokud to opravdu dopustíme, tohle se pravici – bohužel i té skutečné – vymstí. A nemusí to být až po skončení volebního období. Dokonce ani prostřednictvím voleb. Čím později se proti tomu arogantnímu oblbování a okrádání vzepřeme, tím větší a razantnější výbuch nespokojenosti nastane. Následky mohou být nepředvídatelné.

Měli bychom vyvíjet nátlak na poslance, aby si uvědomili, že pokud to společně nezarazíme, může to začít řešit poarabsku ulice. Nikdo neví, kde leží ten bod zvratu. Mám obavu, že u zvonění klíči by to tentokrát nezůstalo. A jestli vláda spoléhá na pořádkovou policii, nemyslím, že ta bude loajální ke svým ožebračovatelům.