I skalní eurofily začíná děsit Merkozystán

7. 12. 2011 12:28:59
Až se zlomyslnou satisfakcí jsem si přečetl článek Martina Hekrdly v dnešním Právu. On, jako poctivý stoupenec integrace, otevřeně vyjevil obavy o demokracii v EU, oddělené od lidu a potažmo od státu, i o nezávislost a kredit Evropské centrální banky. Učinil tak v komentáři "Fantastický Merkozystán".

Nazval to mocenským triumvirátem celebrit (Merkelová, Sarkozy) a soudcokracie (ESD). Je zaskočen odklonem od očekávané a tolik proklamované solidarity a pobouřen akcentem na sankční vymáhání rozpočtové kázně od jednotlivých zemí.

Pochopil, že „kvalifikovanou většinu“, která má stačit k přitahování oprátky kolem „nedisciplinovaných“ členů, budou držet „levou zadní“ Berlín s Paříží, tedy – jak uvádí – prakticky Berlín.

V podtextu je cítit, že je zklamán, že padly „solidární“ eurobondy a že ECB na sebe „nezávisle“ nevzala úlohu konečného věřitele nesplatitelných dluhů. Obává se – částečně oprávněně -, že přílišné škrty a jednostranný akcent na úspornost, inspirovaný německou předválečnou inflační krizí, povede k útlumu – on to nazývá deflací - Evropy.

Pan Hekrdla je velice inteligentní, sečtělý a znalý komentátor, i když levicového zaměření. Častokrát u některých ekonomických jevů lépe vystihl jejich kauzalitu i podstatu než pseudopravičáci. Nechci mluvit za něj, ale EU podle mě vnímal jako extenzi solidarity v zájmu obrany proti nadvládě sobectví globalizované finanční moci. Proto fandil politické integraci.

Znovu opakuji, že pan Hekrdla není žádný hlupák. Jeho anticipace i přání mělo svou logiku. Tak v čem je problém? Jak je možné, že se mýlil a dnes zažívá zklamání i obavy ze zadostiučinění „suverenistů“, jimž připisuje zkratkovitě nacionalismus? To chci demonstrovat právě na něm, protože to není žádný potrhlý euronadšenec typu Roučka, Gajdůškové nebo Hybáškové.

V brilantních a logických úvahách páně Hekrdly došlo k jediné obligátní, notoricky se opakující (nejen u něj) a zdánlivě banální chybě. Tuto chybu vykazují všechny dobře myšlené a teoreticky propracované Utopie, které nevzaly v úvahu toliko jedinou neodstranitelnou a rozhodující překážku, která pak neodvratně, i když v různých podobách, papírové předpoklady postaví vzhůru nohama.

Tou překážkou je geneticky zakotvené sobectví. I kooperace je de facto sobecky zvolenou alternativou. Nemyslím to pejorativně. Vysvětlím: Celá realita ve svém trvání je založena na diverzitě a rozdílu potenciálů (čím dále od rovnovážného stavu, tím lépe), což brání konečnému vítězství entropie (neuspořádanosti, chaosu, tepelné smrti) a vede k existenci negentropických enkláv, tedy interagujících organizovaných systémů. V biologii je analogicky evoluce založena na konkurenci. Ta vede k sobectví, i když to je strukturované do sobectví individuálního, rodinného a patriotického.

Další chybou, kromě podcenění sobectví, je mesiášské a vizionářské ignorování faktu, že výrazem patriotismu je po staletí tradičně stát a nikoliv kontinent. Já třeba nechápu nekonzistenci „politické korektnosti“ eurofilů, že bychom měli nadřazovat (zcela příkladmo) svou solidaritu s Maltou či Kyprem solidaritě dejme tomu s Austrálií či Japonskem. Ať někdo chce, či nechce, stát v historických hranicích, držený i jazykovými vazbami, je přirozeným systémem, kde zákonitě soubor vnitřních vazeb bude vždy převažovat nad těmi externími. Každá opice ví, do které tlupy patří, a na ostatní bere klacek.

Vidím to téměř jako přírodní zákonitost. A co horšího, týká se to především velkých a mocných států, které nikdy ze svého sobectví nesleví. I když vypouštěly pohádky o společných zájmech a klišé o evropské rodině, bylo dopředu jasné, jak to skončí. Kdo to nepochopil ani po „Lisabonu“ a dal se opít nesrozumitelnými technikáliemi, byl velmi naivní. Vždyť útok na ústavy jednotlivých států začal právě tam. A teď se pozdně prozřivší pan Hekrdla diví, že „vůli lidu“ uzurpovali Merkelová se Sarkozym. A jak jinak?

A řeknu ještě jeden děsivý výhled. Merkelovou považuji za demokratku, i když se pochopitelně snaží vyhovět SVÝM voličům. Až místo ní přijde rázný chlap, Němec jak poleno, hrůza pomyslet.

Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!


Autor: Dušan Streit | středa 7.12.2011 12:28 | karma článku: 38.68 | přečteno: 3955x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Karel Trčálek

Vítězství Miloše Zemana nad ČSSD a Babišem v kauze Šmarda je výhra

A to výhra pro nás všechny, nejen pro pana Máje, který byl, ale vlastně už není lékařem. Stejně jako on, ani já si nedovedu představit, co by nás čekalo se Šmardou ve vládě, o zahraničních reakcích ani nemluvě

20.8.2019 v 18:30 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 122 | Diskuse

Petr Máj

"Vítězství Miloše Zemana nad ČSSD a Babišem v kauze Šmarda

je tvrdá prohra pro Českou republiku. Je to totiž vítězství prezidenta, kterého nezajímají žádná pravidla a neustálým porušováním ústavy posouvá ČR k poloprezidentskému systému," uvedl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

20.8.2019 v 15:31 | Karma článku: 27.66 | Přečteno: 617 | Diskuse

Petr Burian

Zeman hodlá opět kandidovat na prezidenta

A to v roce 2023, potřetí za sebou. V ústavním zarachu kandidovat třikrát po sobě problém nevidí. Podle jeho vlastního výkladu v ní žádný zákaz tohoto typu není. Naopak to prý ústava výslovně doporučuje.

20.8.2019 v 13:58 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 514 | Diskuse

Pavel P. Kopecký

Kyperská vějička na turecké voliče

Turecká republika trpí těžkostmi a zmatky. Vystoupila z "tramvaje demokracie" a nekorunovaný sultán Erdogan vládne prostřednictvím války.

20.8.2019 v 13:03 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 190 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Je to tak nepochopitelné?

V únoru 2018 byl na křižovatce u vjezdu do města Ariel v samařské oblasti Země izraelské ubodán Arabem devětadvacetiletý Itamar Ben Gal. Zanechal po sobě ženu a čtyři děti.

20.8.2019 v 10:17 | Karma článku: 20.24 | Přečteno: 360 | Diskuse
Počet článků 1144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3933
Nevěřím umělým celebritám a politikům. Hledám odpověď na otázku „Proč?“ a nedám pokoj, dokud si neudělám vlastní názor, většinou navzdory bolševicky přijímanému mainstreamu. Podporuji aktivní přístup k životu. Jsem konzervativním ateistou, pro kterého však je osobní svoboda nade vše. Chci se podělit o své obavy, že plíživě přicházíme jak o tradice, tak o stále větší část svobod. Není náhodou, že spolu s tím ztrácíme národní svébytnost. Bytostně odmítám všechny utopie jako je Evropská unie. Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní! Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...

Najdete na iDNES.cz