Za majetek, který nebylo možné podle zákona vydat, byly přiznány desítky miliard finančních náhrad, které budeme splácet ještě 30 let (odhadem 96 miliard). Je veřejným tajemstvím, že finanční náhrady byly úmyslně předimenzovány, určitě ve srovnání s ostatními restituenty.
Bude těch pár duchovních miliardáři?
Vůbec celý ten klíč je sporný, protože pokud neexistuje výčet vydávaného majetku, není se možné dobrat ani majetku, který za nějž má být poskytnuta finanční náhrada.
Ale ono je to ještě horší. Vydávat se má pouze majetek státu nebo jeho institucí. Právě za majetek, který nyní drží obce nebo soukromé osoby a které před únorem 1948 měly vlastnit církve, byla právě stanovena ona finanční náhrada. Jenže v zákoně je paragraf, který umožňuje církvím domáhat se „nezákonně vydaného majetku“.
Podle spoluautora zákona Bendu šlo o to, aby se církve mohly soudit v případě, pokud by pozemkový fond nezákonně nějaký majetek vydal. Benda opravdu takto naivisticky uvažovat mohl, ale takový Kalousek s Nečasem, kteří zákon i s využitím trestné činnosti prosadili, určitě nikoliv.
A tak se stalo, že různou změnou zákonů se původní majetek, na nějž si církve dělají nárok, dostal do majetku obcí, potažmo v některých případech i do majetku soukromých subjektů. Právě na tuto situaci měly pamatovat finanční náhrady.
Jenže církve nebo řády zneužívají výše zmíněného paragrafu o „nezákonně vydaném majetku“, který měl církve ochraňovat před svévolí Státního pozemkového úřadu. Místo toho však soudně napadají majetky krajů, obcí a soukromých subjektů, které před účinností zákona stát už nevlastnil.
Teď hrozí – a záleží to pouze na soudech -, že církve nebo řády mohou dostat i majetky, za které byly vyčísleny a částečně již poskytnuty finanční náhrady. Aby bylo jasno, jedná se řádově o miliardy, možná i nějakou desítku miliard. Pak ovšem hrozí, že poškozené kraje, obce a soukromé subjekty by mohly oprávněně po státu požadovat kompenzace, takže daňoví poplatníci by za část církevních „restitucí“ zaplatili potřetí.
Abych uvedl i příklad, tak katolický Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který má dvacet členů, se soudí a hodlá soudit se státem, Prahou (Ďáblice, Karlín, Slivenec) i dalšími subjekty o stavební parcely, činžovní domy, statky a lesy v hodnotě několika miliard. Co na tom, že tyto majetky byly zahrnuty ve finančních náhradách?
„Poděkujme“ poslancům, kteří tak zmanipulovaný zákon proti vůli drtivé většiny občanů prosadili. Někteří byli jen hloupí, ale ti iniciativní jistě věděli, proč právě tato vrátka nechávají otevřená.
A nezapomeňme: Nečas nebyl jen Kalouskovým maňáskem a zamilovaným trumpetou, ale byl i šíbrem, který nejenže z našich peněz platil svou milenku, ale především byl až zběsilým zastáncem toho penězovodu, jenž nás zatíží na více než jednu generaci.
