Lisabonský syndrom: bolševické ANO
Představme si, že by britský ministerský předseda Gordon Brown do Bruselu přivezl čerstvé ANO, které mu vystavila Sněmovna lordů, a prohlásil by, že potřebuje čas na analýzu, co toto rozhodnutí znamená. Přitom tady by to bylo zcela na místě. Britská horní sněmovna je reliktem absolutismu a nikterak neodráží demokratické pořádky, jak je Evropané chápou. Jejich legitimita nepochází od lidu, ale od panovnice. Lordi měli navíc vždy tendenci se více spojovat na bázi modré krve než na národním principu. Takže to znamená jen tolik, že nějaká úzce vymezená skupina podpořila proti zájmům většiny nějaký elitářský projekt.
A tak je to ve všech zemích, kde pokoutně dochází nebo už došlo k ratifikaci. Je tomu tak proto, že po francouzském a nizozemském NE bylo použito nečistého triku, kdy byla „evropská ústava" přestrojena do nového kabátu, ve kterém, když to nešlo hlavním vchodem, se snaží proniknout do jednotlivých států zadními dvířky, kde u klik čekají devótní politici. Nepochybuji o tom, že kdyby se rozhodovalo všude o Lisabonské smlouvě v referendech, že by aktuální skóre vypadalo zcela jinak. Takovým podfukem se snaží eurokrati dosáhnout co nejvyššího skóre, nejlépe 26 : 1, v neprospěch Irska, aby výsledku použili jako klacku na Iry.
Ale nenechme se zmást. Ten klacek by nedopadl jen na záda Irů, ale všech občanů v celé Evropě, kteří by se stali jen předmětem manipulace a jichž by se nikdo nezeptal ani na názor, zda si chtějí nechat ukrást svou vlast na margo amorfní evropské struktury byrokratů. Přiznávám, že jsou i zastánci evropského superstátu. O nich si myslím, že jen nedomysleli, jako ostatně všichni nadšenci, co propadli nějakému budovatelskému mýtu, celý dosah takových neorganických zásahů do evoluce. Ale většina Evropanů má jistě zcela jiné představy. A často velmi neslučitelné, což je normální a inspirativní.
Ukazuje to třeba probíhající mistrovství Evropy v kopané. Ne že bych byl přívržencem projevů národního cítění prostřednictvím davových poskoků, ale přece jen to obnažuje, jak je nacionální cítění až geneticky zakořeněno v populaci. Jak se říká, nasává se s mateřským mlékem. Kdo by to chtěl podceňovat, zadělává tím jen na potenciální války nebo přinejmenším na vybuzení dřímajícího nacionalismu. Nacionalismus nemá prostor, pokud žádná národnost nemá pocit, že je válcovaná nějakou jinou.
Kdyby došlo k tomu, že EU by nefungovala na průniku toho, co je je společné všem, ale na hlasování bez práva veta, jednoznačně by to zahnalo voliče malých zemí do kouta. Ať by ta kvóra byla nastavena jakkoliv, vždy by mohli být přehlasováni. Je nerealistické očekávání, že by se to mohlo brát jinak než nacionalisticky v okamžiku, kdy by nějakému státu byla třeba v zásadní věci vnucena cizí vůle. Naopak voliči velkých států by získali větší moc, protože jejich politici by měli nevyhnutelnou tendenci uplácet své voliče úlitbami na úkor států, kde nejsou voleni.
Podívejme se už dnes, jak funguje evropská zemědělská politika, která je ve vleku francouzské a taky třeba polské malovýroby. Neexistuje síla, která by to zvrátila a nastavila spravedlivé poměry. Ty milióny protestujících nebo stávkujících zemědělců ve velkých zemích působí jako odstašující síla všech reforem. Pak politici hledají u jiných velkých členů spojence, aby se prosadila nějaká lokálně výhodná, to jest globálně nevýhodná, pravidla. Pak fungují dohody, že Němci budou podporovat francouzskou zemědělskou politiku výměnou za francouzskou podporu výhod, jež zase požadují němečtí voliči.
Jen voliči v malých státech budou mít smůlu, protože jejich zájmy nebude mít sílu vyjednat žádná skupina politiků, ať by se rekrutovala z kterékoliv strany. Momentálně je takovým strašákem nevinně znějící heslo harmonizace daní, která by v zájmu velkých a ekonomicky neohrabaných členů přistřihla křídla menším a pružněji reagujícím ekonomikám nových členů.
Nyní jsou přece jen těmto tendencím nastaveny mantinely v podobě toho, že každý člen má právo veta. Není to nic jiného, než že společná politika buď bude vyhovovat všem, nebo jednoduše nemůže být považována za společnou. Odhlížím od toho, že to je ideální stav, který je v praxi i dnes narušován nátlakovými metodami, kterým často málo zásadoví politici podléhají, aby nestáli „mimo hlavní proud". Jakmile však tyto mantinely padnou, sbohem demokracie v malých zemích.
Irsko o tom vypovídá už dnes. Řekli jasné NE. Ale pro eurobyrokraty nemá stejnou váhu jako NE francouzské ani nizozemské. A to ještě EU funguje - alespoň formálně - na principech jednomyslnosti s právem veta. Dovedeme si vůbec představit, co by se stalo, kdyby tato pojistka padla?
O problematice jsem již psal zde, zde, zde, zde, zde a zde.
Dušan Streit
Další zákeřná sketa – Viktor Nárožný
Nevím, jestli se jedná o alter ego Leo Wolfa nebo o reálného zákeřného fízla, který pomlouvačně kydá špínu s cílem mě znevěrohodnit.
Dušan Streit
Atomová Julia by z vozíčku ubránila Krym
Na Bělehrad! Tato scéna Švejka mávajícího berlí na kolečkovém křesle se mi vybavila poté, co byl zveřejněn odposlech telefonátu Tymošenkové s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Šufryčem.
Dušan Streit
Totalita protektorátní byla ještě zrůdnější než komunistická
Německá okupace byla horší než sovětská. A člen KSČ, který z ní po Listopadu vystoupil, aby dělal politiku jinde, je hoden většího opovržení než dnešní člen KSČM.
Dušan Streit
Ministryně Válková, omluva zdaleka nestačí!
Tato předlistopadová členka KSČ, trvale bydlící v bavorském Pasově, která byla ještě v roce 2011 vedoucí katedry na plzeňských právech, jež sama získala profesuru na tak „prestižní“ univerzitě, jako je trnavská, se nikdy neměla stát českou ministryní, navíc v resortu spravedlnosti.
Dušan Streit
Divadelní ministr obrany vs normální pán. Vadí ještě komunista víc?
V jídelně máme televizi a já mám hloupý zvyk při obědě přes protesty svého staršího syna pouštět ČT 24. A tak v neděli většinou vidím kousek Otázek Václava Moravce. Nemám ho rád, nedívám se cíleně, takže nevídávám začátek ani konec.
Dušan Streit
Když to říká Thaçi... tak Krym opravdu není žádné Kosovo
Naše masmédia už musí být se svou propagandou opravdu v koncích, když vzala zavděk i hlasem takové „autority“, jakou je zločinec, který stojí za vraždami na národnostním i mocenském principu, za obchodováním s lidskými orgány i drogami.
Dušan Streit
Leo Wolfe, dopustil jste se svinstva
Moje názory vedou mé odpůrce k pomluvám, ale i k zákeřnému špehování. Pan Wolf, jestli to není jen krycí jméno nějakého skety, však překročil míru slušnosti.
Dušan Streit
Velké Německo a „užiteční idioti“
Můj dědeček, ačkoliv měl už dle jména německé předky, mi od mládí kladl na srdce, jak je pro mír v Evropě nezbytné rozdělení Německa. Nakonec po dvou světových válkách nebylo divu.
Dušan Streit
Mezinárodní sankce jsou tou nejlevicovější regulací, Kalousku
Kdopak nám to nejhysteričtěji piští na medvěda kvůli referendu? Jedna stará zámecká krysa, co dála před referendem přednost bombám i mafii obchodující s lidskými orgány a drogami. A jedna myš, vyhnaná ze sila, u níž nevím, zda má zrovna abstinenční syndrom, delirium tremens nebo už alkoholovou demenci.
Dušan Streit
Vzpamatujte se! Putin nepustí Čtvrtou říši k ruským hranicím
Gorbačov za Nobelovu cenu za mír vlastně rozbil Sovětský svaz. Jelcin pak de facto propil i Společenství nezávislých států. Oba se ovšem dopustili ještě horších historických chyb.
Dušan Streit
Myši, které řvou... po bolševicku
Titulkem parafrázuji starší britský film. Vždycky, když za nějakou hřmotnou iniciativou vidím militantní aktivisty Kocába, Bursíka, Štětinu nebo Dobrovského, je to pro mě neklamnou známkou, že jde o pěkné svinstvo.
Dušan Streit
Pravdoláska, uzurpace pojmů, uchvácení Evropy, znásilnění svobod
Začal s tím Havel a jeho ctitelé, když si přisvojili, zprznili a zprofanovali slova „pravda“ a „láska“ orwellovským způsobem. V tomto newspeaku je „pravdoláska“ výsměchem původním pojmům.
Dušan Streit
Eurorealista – odpornější tvář eurohujera
Jeden bloger, když jsem ho označil za stoupence EU, mi napsal: „Nejsem zastánce EU, nýbrž eurorealista, což mi na rozdíl od vás, radikálních eurospektiků, dává možnost posuzovat situaci méně zaujatě.“
Dušan Streit
Nejzavilejší a nejzákeřnější jsou neúspěšní blogeři
Každému přeji svobodu a právo psát, jak uzná za vhodné. Nemám s žádnými blogy problém. Když mě článek nebo autor nezajímá, jednoduše ho nečtu. Prostě čtu máloco. A málokdy jsem diskutoval pod cizími blogy.
Dušan Streit
Propaganda jako za komunistů. Místo zpráv komentáře
Ukrajina tento fakt obnažuje nejlépe. Po Listopadu se novináři zaklínali, jak je třeba striktně oddělovat zprávy a případné komentáře. Faktem bylo, že komunisté to záměrně nerozlišovali. Vždy se jedná o neúctu ke čtenáři, k němuž se přistupuje tak, že je mu třeba každou informaci předžvýkat.
Dušan Streit
Děkuji svým čtenářům
Už několik let sice bývám ve finále ankety o Blogera roku, tentokrát jsem to ale opravdu nečekal (a nemyslím to jako Karel Gott).
Dušan Streit
Schwarzenberg má štěstí, o jeho tělní orgány rvačka nebude
Vždy, když mě začne Miloš Zeman jako prezident republiky iritovat (a dělá to často, naposled zde), předvede jeho protikandidát Schwarzenberg, oč strašnější by bylo, kdyby se stal hlavou státu on.
Dušan Streit
Měl jsem pravdu. Potvrdilo se diletantství i licoměrnost EU na Ukr.
Také se potvrdila zaujatost mainstreamových médií, bohužel vč. iDnes, které zamlčely informaci potvrzující, že „panuje stále silnější a silnější přesvědčení, že za snipery nebyl Janukovič, ale někdo z nové koalice“, jak řekl estonský ministr zahraničí Paet.
Dušan Streit
Mí milí trollové beze mě nemohou žít :-)
Nedávno si můj „obdivovatel“ Pavel Machaček s jiným trollem přizvukoval, jak ten Streit upadnul, a proto že ho už nečtou. Příznačné je, že hned pod mým dalším článkem byla v diskusi „nasáčkována“, a to v prvních 8 minutách, celá ta suita provokatérů, co mě sice údajně nečtou, ale to jim nebrání v dehonestačních kydech.
Dušan Streit
Tajné heslo EU: Čím hůře pro lidi, tím lépe pro integraci
Psal jsem o tom už několikrát, naposled v článku „Výsev patogenů jako nástroj integrace“. Ukrajina tuto cynickou praxi opět potvrdila. Po každé krizi jsou nám totiž ordinovány větší dávky toho, co ji vyvolalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3937x
Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní!
Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Co právě poslouchám
- Deep Purple: Now What?!
- Deep Purple: Rapture of the deep
- Led Zeppelin: Celebration Day
- DIO: Intermission
- J. S, Bach: The organ, queen of instruments
- Deep Purple with Orchestra Live at Montreux 2011
- Black Sabbath: 13
Oblíbené knihy
- Dave Thompson: deep purple SMOKE ON THE WATER
- Arthur C. Clarke: DUCH z Grand Banks
- Leonard Mlodinow: Eukleidovo okno
- Robin Cook: Léčba