Naši zemi neničí žhavý proces, ale politici, pane prezidente

V případě soudu s Bártou a Škárkou sice zcela logicky jde o reality show, ale přesto ho více vnímám jako potřebnou katarzi. S prezidentem nesouhlasím, že nás poškozuje projednávání politické špíny více než samotná politická špína, z níž už se už nahromadilo tolik bahna, že v ní demokracie nestačí lapat po dechu.

Slzy dosvědčují zradu "přítele", ale nevylučují úplatek

Stejně jako prezident Klaus nečtu reportáže od soudu, které hlavně vinou politiků mají bulvární charakter. Ani mě to nezajímá. Čekám jen, jak to dopadne. Je nepochybné, že Škárka s Kočí nejsou důvěryhodní občané, jimž by šlo o spravedlnost a morálku, naopak. Ale zdá se mi zjevné, že Bártovy obálky nebyly půjčkami, ale podle litery zákona mohou být kvalifikovány jako úplatky.

I když nepochybuji o tom, že to Bárta jako korupci upřímně nevnímá a možná to tak ve své spasitelské filosofii s napoleonským syndromem ani nemyslel. On byl přece – na rozdíl od politických dinosaurů, kteří dosud vždy jen hrabali – ochoten ze svého přispívat na to, aby se politika dělala „správně“. Kdo si to pamatuje, chtěl mít „spokojené“ poslance, po nichž na druhé straně požadoval, aby vraceli nevyčerpané poslanecké náhrady. Takže obálky pravděpodobně měly i kompenzační účel pro „dobro“ obrazu strany. Nepochybně šlo také o loajalitu a to je pro něj nebezpečné.

Na druhé straně souhlasím s prezidentem, aby Bárta nebyl démonizován, hlavně v kontextu, který jej v politice obklopuje. Slogan by mohl znít, že druzí politici jen brali, on přece dával... (i když v systému „něco za něco“). Také mu věřím, že opravdu chtěl státu ušetřit peníze při velkých dopravních stavbách, a to zase v protikladu s ostatními zavedenými politiky, kteří státní rozpočet vždy považovali za své léno a dojnou krávu. A nic bych za to nedal, že to byli tito dinosauři s kmotry v zádech, kteří Bártu přivedli až před soud.

Řekl bych, že v této kauze Bárta zaslouží, že bude shledán vinným. Tak už to bývá, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až první spadne do jámy. A nemusí to být vždycky ten, co tu jámu vykopal nebo to nejvíce zaslouží. Bárta naopak doplácí na svou politickou naivitu. Když chtěl bojovat proti nešvarům, nesměl dát protivníkům žádnou záminku ke své likvidaci a nesměl by se obklopovat takovým lidským odpadem, jaký se z jeho bývalých kumpánů a kamarádů vyloupnul.

Nepřijatelná je na tom jedna věc, která asi nemá široko daleko obdoby. Že u politiků neplatí presumpce viny, a to ani v případě, když je policie obviní a státní zástupce obžaluje. Jak Bárta, tak Škárka jsou stále poslanci, prvně jmenovaný je dokonce předsedou poslaneckého klubu. Je to sice pokrok proti časům Čunka, který byl uměle kvůli koalici držen i ve vládě. Ale tyto zákulisní čachry nakonec vedly až ke kauze „soudcovské mafie“ a rozvratu státního zastupitelství. Tak věřme, že tentokrát případ nevyšumí jen jako potrava pro bulvár.

Tak to dál s politikou nejde, ucho se opravdu utrhlo. Nejsem zlomyslný, ale v politice se platí i za hloupost a za nějaké zákulisní čachry s penězi to platí dvojnásob. Přesto si z lidského hlediska myslím, že Bárta není ten nejlepší cíl. Když vidím, že takový šíbr Kalousek se bude chechtat a připravovat své přežití v další koalici, může mi být „donátora“ Bárty dokonce líto.

Ale nějak se začít musí. Kdyby kauza skončila očistným výsledkem, že napříště si každý politik uvědomí, že si může za své činy natvrdo sednout, celý ten humbuk, kterého se prezident děsí, by měl smysl. Pokud to skončí jako dosud vždy ve ztracenu, zůstane jen pachuť bulváru.