Strana žalovaná: Topolánek, Kalousek, Tůma

Tuto žalobu musím jako statutární zástupce potenciálně poškozených firem podat v případě, že mnou zastupované společnosti utrpí jakoukoliv ztrátu na svých účtech v bankách.

Zákon mi ukládá, že musím jednat s péčí řádného hospodáře. Dokonce za to ručím svým majetkem. Jestli si tito pánové myslí, že neručí za nic, jsou na omylu. Na jejich jednání teď závisí, zda finanční kolaps nastane, nebo ne.

Aby nedošlo k omylu. Nejsem hlupák, který nepočítal s krizí a nezajistil se. Nehovořím tady totiž o žádných investicích, cenných papírech a spekulacích, podněcovaných bankami, které v době krize zákonitě generují ztráty. Tady jsme neprodělali nic a spíše se těším na příležitosti k výdělku. Ale pozor!

Účty v bankách jsou součástí platebního systému, za který musí stát - ať se mu to líbí, nebo ne - ručit. Z mnoha důvodů mě nutí ten účet mít; obchodní společnost a pomalu už každý občan se bez účtu v bance nemůže obejít. Jsme odsouzeni k tomu, abychom v bankách drželi peníze. Bylo by groteskní, kdyby firmy měly peníze ve skříni a rozvážely je na dvoukoláku. Takže opakuji: Peníze na účtech v bankách nejsou investicí, o níž by měl kdokoliv přijít. Aby bylo úplně jasno, nehovořím ani o depozitních certifikátech.

Není možné, aby peníze na účtech v bance, které dal stát licenci, byly považovány za nezodpovědnost klienta. Peníze na účtech by měla proto bez explicitní legislativy garantovat ČNB, která má k tomu jako nástroj bankovní dohled. Jenže vzpomeňme, zda při minulé vlně krachů bank nesl někdo z bankovního dohledu zodpovědnost. To by se nemělo opakovat!

Možná, že právník v případě, že by tato situace v důsledku ignorantského přístupu výše uvedených pánů nastala, mi poradí žalovat i ČR a ČNB. Základní teze případné žaloby však jsou už jasné a opírám je o tyto důkazy:

1) Bez bezhotovostního platebního styku se nelze obejít.

2) Bezhotovostní platební styk zajišťují banky, kterým dal stát licenci.

3) Stát má nástroje kontroly bank.

4) Realizace bezhotovostního platebního styku není možná bez účtů v bankách.

5) Peníze na účtech v bankách nemohou být považovány za špatnou investici, ale jsou nezcizitelným majetkem klienta.

6) Zcizení cizího majetku je trestným činem.

7) Orgány činné v trestním řízení má pod kontrolou stát.

A navíc jsou tady ještě tyto nevyvratitelné argumenty:

8) Stát dělá náhončího a pasáka bankám, kdy přímo nutí svou legislativou firmy i občany k bezhotovostnímu platebnímu styku, tedy ke svěření svých peněz bankám.

9) Stát neumí odlišit a postihovat černé peníze, a tak plošně trestá všechny subjekty limitem pro hotovostní převod ve výši 15 tisíc eur.

10) Znamená to také, že nelze ani peníze nad tento limit beztrestně přijmout a chránit si v trezoru.

11) Stát tuto povinnost vynucuje formou finančních sankcí.

Ještě myslíte, že stát nám za stavy kont neručí?

Člen bankovní tady ČNB Singer například dne 8. října v Hospodářských novinách řekl, že sofistikovaní velcí klienti jsou si jistě vědomi limitů pojištění a toho, že by zbytek stejně nedostali. To je výborná zpráva ve stylu: Zachraň se, kdo můžeš! Tedy, pokud máš nad limit, protože sofistikovaní klienti už to udělali. Mohl by mi pan Singer například poradit, jak to mám sofistikovaně udělat, dělám-li například finanční leasing, abych neměl na účtě peníze, za které se nakupuje předmět leasingu? Jistě, chce to jen maličkost - mít vlastní banku, nejlépe s matkou v zahraničí ve stoprocentně ručící zemi. Druhá možnost je bartr a návrat k prvobytně pospolnému směnnému systému.

Všimli jste si, že koruna nenápadně klesá, i když na rozdíl od okolního světa, který snížil úroky o půl procenta, ČNB ponechala stávající sazby? Mělo to přitáhnout finanční spekulanty, kteří by svými nákupy korunu posílili. Možná se tak i děje. Jenže pozor, už je to více než kompenzováno prodejem korun na převody peněz z ČR do zahraničí. Bude-li koruna dále klesat, dá se z toho odvodit, že proud peněz z našich bank do cizích bude sílit.

Chci se podělit ještě o poslední poznatek. Běžní občané, kteří si myslí, že zastávají pravicová stanoviska výkřiky „ať banky zkrachují" nebo „nebudeme ze svých daní platit bohatým jejich jistotu v bankách" jsou ve vleku krátkozraké závistivé komunistické ideologie. Zapomínají mimo jiné na to, že firmy by pak nemusely mít ani na výplaty. A na této vlně populismu se vezou i výkřiky Topolánka „krize je umělá" a „garance jsou neskutečné a nestoudné".

Blbost lidská je však věčná.