Sdílím radost ze smutku Topolánka a smutek z radosti Paroubka

A prostomyslně spoléhám, že smát se bude třetí - prezident Klaus. A že je oba pořádně rozesmutní. Byl by to majstrštyk.

Topolánek výprask zasloužil. Štěstí už se unavilo, když sedalo moc dlouho na jednoho vola. O tom, co provedl Topolánek svým voličům, bych mohl vyprávět, což jsem také na svém blogu usilovně činil.

Radost mi kalí, když vidím rozjařený rypák nejmenovaného politika. Topolánkova vláda byla tragická, hlavně v postoji k „Lisabonské studené okupaci", ale vláda ČSSD by byla neskonale tragičtější. Co jméno, to děs. Jsem přesvědčen, že ani v socialismu někdy před dvaceti lety by tito stínoví čekatelé na prebendy neměli šanci.

Paroubek radí prezidentovi jmenovat vládu odborníků. Copak nechápe, že se tím požadavkem zcela diskvalifikoval? Když - dejž to prezident - Klaus vyslyší jeho apel, bude muset socany obcházet velkým obloukem.

Jedna generace nás dělí od převratu v roce 1989. A jsme znovu na historické křižovatce. Nepoučená Evropa se řítí k socialismu a už to ani nehodlá kamuflovat. Odpovídá tomu i přístup ke svobodám, o jejichž zvyšujícím se deficitu jsem zde také často psal. Zaostávání bude neodvratné.

Do toho přišla krize, která za našich životů nemá obdoby, a hrozí totalita. Dokonce nadnárodní, jakou jsme zažili dlouho před Gorbačovem. Jenže každá mladá diktatura je horší, než ta s obroušenými hranami. Už dnes se omezují svobody způsobem, který by v některých směrech nebyl přijatelný ani za socialismu.

Přidejme si k tomu stále aktuální „boj proti terorismu". Na jedné straně je to dobrá záminka pro další omezování svobod, na druhé straně jako by si toto nebezpečí chtěli Evropané svým multikulturalismem importovat a implantovat.

To všechno teď má v rukou prezident Klaus. Mnoho významných spojenců v Evropě nemá. Těch předvídavých je vždy jen několik. A o referendech ve věcech bytostné existence národních států se ani neuvažuje. Lidé však nesdílejí integrační horlivost zanícených budovatelů „nové Evropy". Až se trpělivost občanů zase vyčerpá, hrozí vlády  extrémistů, následně revoluce i války.

O tom všem také rozhoduje prezident Klaus. Držme si palce.

PS Odkazy na související články nebudu uvádět, protože je jich na mém blogu http://streit.blog.idnes.cz/ dost. Ty poslední berte jako apel, memento a výstrahu před velmi neblahým vývojem.