Rasová skoromilost

Politicky korektní milovnice sexu, bývalá angažovaná svazačka a „hrdá komunistka“ Daniela Kovářová, toho času ministryně spravedlnosti, přerušila výkon trestu pravomocně odsouzeného Cikána Martina Barkóciho, bývalého policistu.

Barkóci byl potrestán společně s Milanem Pačanem a Júliusem Horváthem, kteří v noci z 21. na 22 prosince 2007 po předchozí půtce - údajně kvůli obchodu s drogami - zmlátili násadami od lopat tehdy čtyřiatřicetiletého muže světlé pleti, informátora ÚOOZ. Prý útok provázeli slovy „bílá svině!" a „doraž ho!"

Případ přijel vyšetřovat kamarád útočníků Barkóci, který však místo nestranného zásahu pomáhal kamuflovat vinu svých známých Cikánů a údajně ještě zmlácenému muži vyhrožoval, když prý řekl: „Měli tě tady zabít. Uvědom si, co budeš vypovídat."

Potvrzují to i odposlechy. Horváth do telefonu svému známému popsal, jak muže dobili, a dále říkal: „Službu měl Martin Barkóci. Je to v pohodě. Už je to zařízený," Další nahrávka usvědčuje policistu Barkóciho, když kontaktuje známého Horvátha den po incidentu: „Ty vole, mám z vás šoky. Přijeďte ke mně hned s Milanem." Další den telefonuje Pačan Horváthovi: „Byl za mnou Barkóci, že je to dobrý, že nic neřekl. Prej jen řekl, že ho zbili nějací neznámí Romové."

Z odposlechů také zaznělo, jak Barkóci nazývá své kolegy policisty idioty. Řeč na to přišla, když mu jeden z jeho kamarádů Cikánů volal na mobil a stěžoval si, že dostal pokutu. Tento policista prostě „pomáhal a chránil" především podle rasy.

Soudce Lněnička při odůvodnění rozsudku uvedl o Barkócim: „Jako policista selhal. Celé jeho jednání směřovalo k tomu, aby se ti dva z toho dostali."  Plzeňský krajský soud původně vyměřil Barkócimu čtyři roky za zneužití pravomoci veřejného činitele. Po odvolání mu Vrchní soud v Praze snížil trest o rok. Pačan dostal tři roky vězení a Horváth 2,5 roku vězení. O několik měsíců později byl však Horváth za obchod s drogami odsouzen k 10 letům vězení.

Podle Karlovarského deníku soudce Lněnička reagoval: „Nejsem si vědomý žádného porušení trestního řádu nebo trestního zákona, nicméně pokud tam paní ministryně něco takového našla, tak má právo podat stížnost pro porušení zákona." A doplnil, že na celém případu jej velmi zaráží to, jaký je kolem něj poprask: „Lidé, kteří navíc za Barkóciho vedou tak urputný boj a sepisují petice, se v drtivé většině vůbec neúčastnili soudu. Z těch jejich vyjádření je evidentní, že ten rozsudek ani nečetli."

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na podnět senátora Jana Horníka podala proti verdiktu Vrchního soudu v Praze z loňského srpna stížnost. Poslala tak kauzu Nejvyššímu soudu, kde je místopředsedou její kamarád Pavel Kučera, známý z případu „soudcovské  mafie". Ale ani to jí nestačilo a zároveň přerušila Barkócimu výkon trestu.

Ono přerušení trestu, na základě něhož byl Barkóci propuštěn z věznice v Oráčově, je opravdu bezprecedentní. Rád bych věděl, jestli by se takový poprask strhl kolem někoho z majoritní populace. Ono opravdu soudci nejsou neomylní. Proto na rozdíl od mnoha komentátorů, kteří kritizovali institut milosti v kompetenci prezidenta republiky, jsem pro jeho zachování jakožto poslední pojistky. Ale ministryně spravedlnosti??!

Vzpomeňme jen, jaké falešné pobouření vzbudily Klausovy sporadické milosti, které novináři - zřejmě uměle - propojili přes velice volný vztah k zavražděnému řečenému vládci podsvětí Mrázkovi. A tady ministryně spravednosti mírnix-dírnix propouští vězně...

Chtěl bych ještě pod čarou obrátit pozornost na to, že málem umlácený muž byl informátorem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ze stejné kategorie je Pecinův navrhovaný „agent -provokatér". Myslím, že by nepřispěl k odhalování, ale k páchání ještě závažnější trestné činnosti. Tímto institualizovaným práskačem bych nechtěl být ani z důvodů morálních, ani z důvodů bezpečnostních.