Český lev „Türkmenbaši“ Havel

Ataýewiç Nyýazow Türkmenbaşy (19.2.1940 - 21.12.2006) byl doživotním prezidentem Turkmenistánu. Také exprezidentovi Havlovi, jenž se z dočasného prezidenta nechal zvolit 4x na 13 let, se také nadmíru líbí, když jej titulují doživotně jako prezidenta. Přes Zelené stále hýbe politikou a využívá slabosti vlády a falešnosti Topolánka.

Ale zpět k naší analogii s Türkmenbašim. Dříve se angažoval v turkmenské komunistické straně. V roce 1985 byl zvolen generálním tajemníkem strany. Pod jeho vedením vyhlásil Turkmenistán 27. října 1991 nezávislost na Sovětském svazu. Ve stejném roce se stal i prezidentem země. V roce 1999 ho parlament prohlásil za doživotního prezidenta.

Během své autoritářské vlády vybudoval kolem sebe bizarní kult osobnosti, který dalece překonával Hitlera či Stalina, a sám sebe označoval Türkmenbaši, tedy Otec všech Turkmenů. Dokonce přejmenoval dny v týdnu a měsíce v roce tak, aby se jmenovaly po členech jeho rodiny nebo po něm samém. Dalším z příkladů Turkmenbašiho kultu osobnosti bylo to, že si na náměstí v hlavním městě své země nechal postavit svoji zlatou sochu v nadživotní velikosti otáčející se za sluncem.

Kromě tohoto kultu osobnosti proslul Türkmenbaši také za vlasy přitaženými rozhodnutími. Kromě nepotismu to byly například nápad nechat přestěhovat tučňáky ohrožované globálním oteplováním do turkmenské pouště, kde ovšem v létě bývá okolo 50 stupňů Celsia, zákaz nošení zlatých zubů, povolení existence jen jedné nemocnice v zemi, která byla v hlavním městě, či zbudování nového hlavního města podle západního stylu, v němž bylo ovšem pro obyčejné Turkmeny tak draho, že v něm nikdo nežil, takže toto nové město vypadalo spíše jako město duchů. (Tolik ze zdroje ve Wikipedii).

Havel samozřejmě nebyl v komunistické straně, jen se po roce 1989 paktoval s Čalfou, Junkem, Tošovským a podobnými. Také nepostavil žádné město, i když se chvástavě vyjadřoval o panelových králíkárnách, které stojí dosud a hezky se pozelenu zateplují, avšak strašně by si přál postavit do panoramatu Hradčan zelený chrchel, k němuž by byl připoután řetězy Václav Klaus jako Prométheus.

Tučňáky sice Havel nikam nestěhuje, ale dal by cokoliv za to, aby se ta zelená oteplovací Apokalypsa naplnila, jen kdyby se Klaus při vzestupu hladin utopil i se svou modrou knihou. Měsíce sice stále mají svá česká jména, ale vinou havlovského kosmopolitismu už jsou i uklízečky clean resp. floor managery, vrátní portal managery a babu od chlapa nepoznáte často ani podle koncovky příjmení. Onehdy líbal Topolánek Merkel.

Nechal o sobě natočit oslavný devótní „dokument" Občan Havel, o němž jsem referoval aktuálně zde a za který by se nemusel stydět ani Türkmenbaši. Ale teď to natřel Otci všech Turkménů in memoriam:

Napadlo by někoho, že když se budou udělovat Oscary, zřídí se operativně nová kategorie, aby vyhrál Jeho Slunce prezident? V civilizovaných zemích dostane tak nanejvýš anti-cenu jako George Bush za svůj výkon v provokativním dokumentu 11/9 stupňů Farenheita Michaela Moora. U nás však Havel zaperlil a v nové kategorii Českého lva „překvapivě" zvítězil. Koho by to napadlo, že? Dokonce si přišel se vší skromností ocenění vychutnat. Pochybuji, že by tak býval učinil podivně zemřelý původní režisér Koutecký, aby se přihlásil k takovému škváru.

Kdepak by měl na našeho humanitárního bombarďáka Türkmenbaši. Posledním takovým umělcem-imperátorem byl Nero. I ten požár se vší humanitou napomáhal šířit v Srbsku prostřednictvím tříštivé a uranové munice. Možná se na to téma dočkáme nějaké absurdní frašky. Oceněna bude jistojistě.